Mnichovská dohoda je mezinárodní dohoda podepsaná v Mnichově na přelomu 29. a 30. září 1938. Německo, Itálie, Velká Británie a Francie se v ní dohodly, že československé pohraničí připadne nacistickému Německu. Československo nebylo při jednání přítomno.[1]
Předehra: spory v Československu
Dokumentární film z roku 2022, z něhož ukázku zveřejnila Česká televize, sleduje vývoj sudetoněmeckého hnutí a česko-německých vztahů od třicátých let 20. století až do doby protektorátu. Zdůrazňuje roli Henleinovy Sudetoněmecké strany, která podle ukázky jako antisystémový prvek významně přispěla k rozkladu demokratického systému první republiky.[2]
Následky pro stát
Československo přišlo o rozsáhlá území s obyvatelstvem i o pohraniční opevnění, což stát výrazně oslabilo. Po několika měsících, v březnu 1939, zabralo nacistické Německo české země.[1]
Ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů Ladislav Kudrna k významu události uvedl, že ji nelze zúžit na samotný podpis ani na ztrátu pohraničních území. Podle jeho slov mocnosti jednaly o území a bezpečnosti Československa bez jeho účasti a za silného nátlaku, přičemž dopady měly politický, vojenský i společenský rozměr. Se samotným pohraničím země podle něj přišla i o opevnění a o velký díl svého hospodářského potenciálu a Mnichov zásadně změnil podmínky, v nichž se stát snažil čelit rostoucímu tlaku nacistického Německa.[1]
Reakce společnosti
Česká společnost přijala dohodu jako šok. Podle ukázky z dokumentu vedla k vypjatému českému nacionalismu a ve veřejném prostoru se hromadily požadavky, aby se česká řeč i kultura zbavily cizích prvků.[2]
Připomínání
Ústav pro studium totalitních režimů se dlouhodobě zabývá nacistickým Německem, předválečným Československem i širším kontextem evropských diktatur. Přednášku Mnichov 1938 uspořádal roku 2023 v pražském kině 3Kino. Vystoupili na ní historik Eduard Stehlík, ředitel Ladislav Kudrna a Kamil Nedvědický, 1. náměstek ředitele. Debata se dotkla mj. toho, jak fungovala nacistická i komunistická diktatura a jak působily na evropské dějiny 20. století.[1] K 88. výročí dohody ústav ve zprávě připomněl i ředitelův výrok, podle něhož Mnichov, únor 1948 a srpen 1968 představovaly „morové rány“, jež zlomily páteř národa.[1]