Milan Kundera je prozaik a romanopisec, o němž Český rozhlas píše, že se z autora zrozeného v české literatuře stal autor světové literatury. Po určitou dobu žil ve francouzském exilu, odkud se podle pořadu Vltavy distancoval od svých prvních prací.[1]
Začátky a Směšné lásky
Podle citace z telefonického rozhovoru z roku 2008 vznikla jeho úplně první povídka Já truchlivý Bůh v roce 1958 ve věku 29 let. Tehdy už druhým rokem pracoval na hře Majitelé klíčů a povídku napsal během jednoho či dvou dnů, aby si odpočinul.[1] Český rozhlas k tomu uvádí, že právě tak se zrodil prozaik Kundera.[1]
Soubor Směšné lásky dnes autor považuje za počátek svého díla. Podle rozhlasového pořadu vznikl z poznání, že dospělost znamená umět od světa poodstoupit a spatřit jeho nevyhnutelnou směšnost.[1] Ve francouzském exilu pak vyřadil z díla vše, co Směšným láskám předcházelo: tři básnické sbírky, divadelní hru Majitelé klíčů a esej Umění románu. Své autorství nepopírá, ale za součást svého díla je nepovažuje.[1]
Původně obsahoval soubor deset povídek, autor tři vyřadil, mezi nimi i Já truchlivý Bůh. Pro rozhlasové zpracování ji však uvolnil, takže rozhlasová verze je o jednu povídku delší než poslední knižní podoba, kterou autor vytvořil.[1]
Rozhlasové zpracování
Cesta k rozhlasové podobě Směšných lásek začala podle Českého rozhlasu v roce 1992 v autorově bytě v pařížské ulici rue Littré. Kundera tehdy přečetl ukázky z románu Nesmrtelnost a povídku Zlaté jablko věčné touhy. Převod celého souboru do zvukové podoby se podařilo dokončit po šestnácti letech.[1] Na projektu spolupracovali autor, brněnská literárně-dramatická redakce rozhlasu, stanice Vltava a nakladatelství Atlantis. Režii měl Antonín Přidal.[1]
Autor požadoval, aby se v nezkrácených povídkách neozývalo nic kromě vyprávějícího hlasu. Povídky četli Igor Bareš, Ladislav Lakomý, František Derfler, Jan Kolařík a Antonín Přidal.[1] Vltava vysílala Zlaté jablko věčné touhy v autorově vlastní interpretaci k jeho životnímu jubileu a další povídky zpřístupnila na webu. Pořad je datován 15. dubna 2014.[1]