Karolinum je budova v centru Prahy, která slouží jako sídlo Univerzity Karlovy. Je národní kulturní památkou a podle Univerzity Karlovy symbolem instituce.[1]
Historie
Od 14. století se v Karolinu nacházelo sídlo Karlovy neboli Veliké koleje, latinsky Collegium Caroli, kterou založil Karel IV. pro dvanáct mistrů pražského vysokého učení.[1]
Budova se stala majetkem pražské univerzity v roce 1383, kdy ji pro kolej získal syn zakladatele univerzity, král Václav IV. Šlo o jeden z nejvýstavnějších staroměstských paláců, který nedlouho předtím postavil bohatý patricij, královský mincmistr a bankéř Johlin Rotlev, zvaný také Rotlöw.[1]
Po stavebních úpravách sloužilo Karolinum od roku 1386 nejen jako místo výuky a bydlení pražských profesorů, ale stalo se také slavnostním shromaždištěm univerzity a rezidencí rektora, akademických představitelů a univerzitních úřadů.[1]
Renesanční úpravy podobu budovy výrazně nezměnily. Novou tvář jí dala až barokní přestavba, kterou v letech 1715 až 1718 provedl architekt František Maxmilián Kaňka. Jeho dílem je zejména slohová přestavba koleje a charakteristický barokní portál v Železné ulici.[1]
Nejrozsáhlejší proměnu zažila budova ve 20. století, kdy architekt Jaroslav Fragner v letech 1945 až 1959 provedl rozsáhlou rekonstrukci celého areálu. Výsledkem byl mimo jiné čestný nádvoří se slavnostním vstupem, jemuž dominuje kašna se třemi lvy od sochaře Stanislava Hanzíka z roku 1968. Fragner při rekonstrukci pietně zachoval středověké stavební části, včetně detailů, které byly dříve zakryty Kaňkovou přestavbou, a vytvořil podle popisu univerzity monumentální architektonický celek.[1]
Poslední rekonstrukce proběhla v letech 1996 až 1997 pod vedením architekta Tomáše Šantavého, který navázal na Fragnerovu koncepci. Při této rekonstrukci byl v přízemí zřízen nový přednáškový sál, tzv. Císařský sál, a v suterénu zasedací místnosti, byly postaveny dva výtahy a proběhla rekonstrukce technického zázemí budovy včetně modernizace ozvučení Velké auly.[1]
Podoba a vybavení
Základem půdorysu budovy jsou románsko-gotické prostory původního paláce, tedy zahloubené přízemí domů ze 13. století, nad nímž byl v šedesátých letech 14. století postaven Rotlevův palác. Tyto podzemní prostory dnes slouží jako stálá výstava o dějinách univerzity.[1]
Gotická přestavba z konce 14. století dala budově podobu připomínající klášterní prostory, například křížovou chodbu s rajským dvorem, a přizpůsobila objekt univerzitním potřebám. Středověké prostory koleje sloužily nejen k výuce, ale i jako obydlí a administrativní sídlo univerzity. V přízemí se nacházely místnosti rektora, univerzitního notáře a univerzitní pokladnice neboli fiskusu, a také vězení pro členy akademické obce zvané karcer. Ostatní prostory byly určeny především k výuce.[1]
Ústředním prostorem budovy je Velká aula v prvním poschodí, sál, který slouží jako slavnostní shromaždiště akademické obce a v němž se konají imatrikulace a promoce studentů a absolventů. Dnešní podobu sálu dal architekt Fragner. V jeho čele je umístěn gobelín, který podle návrhu Vladimíra Sychry v roce 1948 vytvořila dílna Marie Teinitzerové.[1]
Nově zřízený Císařský sál v přízemí dostal jméno podle tří obrazů umístěných v jeho čele, které zobrazují císařovnu Marii Terezii a její syny Josefa II. a Leopolda II. Obrazy vytvořila v roce 1799 malířka Barbara Kafftová-Steinerová, jejímž dílem jsou také tři portréty profesorů pražské lékařské fakulty na boční stěně sálu. V přilehlé křížové chodbě stojí mramorový krucifix od sochaře Emanuela Maxe z roku 1870.[1]
Postavení
Karolinum je podle Univerzity Karlovy národní kulturní památkou a náleží pražské univerzitě od roku 1383, kdy jej pro kolej získal král Václav IV.[1]