Hornický region Erzgebirge/Krušnohoří zahrnuje 22 součástí, z nichž 17 leží na saském území a 5 v české části Krušných hor. Mezi české lokality patří Hornická krajina Jáchymov, Hornická krajina Abertamy – Boží Dar – Horní Blatná, Rudá věž smrti, Hornická krajina Krupka a Hornická krajina Mědník. Jednotlivé lokality společně dokládají vliv, jaký měla těžba a zpracování rud na obou stranách pohoří na rozvoj hornictví a hutnictví v Evropě i ve světě [1].
Zápis na seznam UNESCO
Na Seznam světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO byl region zapsán v roce 2019, a to jako společné dědictví České republiky a Spolkové republiky Německo [2]. Výbor pro světové dědictví dne 6. července 2019 potvrdil, že lokalita splňuje tři kritéria stanovená v Prováděcí směrnici k Úmluvě o ochraně světového dědictví, konkrétně kritéria ii), iii) a iv) [2].
Podle kritéria ii) region dokládá roli Krušných hor jako centra technologických a vědeckých inovací od renesance po moderní dobu, přenášených do dalších hornických oblastí světa, zejména prostřednictvím systému báňského vzdělávání a působení krušnohorských horníků v zahraničí [2]. Kritérium iii) se vztahuje k vlivu hornictví na společenský život regionu, včetně hierarchické organizace báňské správy vyvíjené od počátku 16. století, která ovlivnila hospodářský a právní systém těžby v celé kontinentální Evropě [2]. Kritérium iv) uznává region jako ucelenou hornickou krajinu, jejíž hospodářství bylo od 12. do 20. století formováno hornictvím, s dochovanými důlními díly, technologickými celky a vodohospodářskými systémy na povrchu i v podzemí [2].
Historie těžby
Těžba a zpracování rud probíhaly v Krušných horách téměř nepřetržitě po více než 800 let, od 12. do 20. století, a byly po tuto dobu dominantním hospodářským oborem regionu [2]. Dobývaly se zejména rudy stříbra, cínu, kobaltu a železa, v novější době také uran [1][2]. Tato dlouhá historie těžby vytvořila podle popisu hornickou krajinu s montánními památkami v nadzemí i podzemí a s hustou sítí horních měst, pro niž zdroj uvádí, že nemá ve světě obdoby [1].
Hornická krajina Jáchymov
Mezi českými lokalitami je samostatně popsána Hornická krajina Jáchymov. Město Jáchymov bylo založeno v roce 1516 a krátce poté se stalo oblastí těžby stříbra v Krušných horách, v Evropě i ve světě [1]. Jáchymovský městský lékař Georgius Agricola zde v 16. století položil základy věd o hornictví, metalurgii, mineralogii a ložiskové geologii; jeho dílo „De re metallica libri XII“ z roku 1556 sloužilo jako učebnice montánních věd v Evropě i ve světě po více než 200 let [1]. Jáchymovské báňské řády z 16. století ovlivňovaly podobu báňské legislativy až do 19. století [1].
Od roku 1520 se v jáchymovské mincovně razily stříbrné tolary podle vzoru saských guldengroschů. Staly se celoevropským synonymem pro velké obchodní stříbrné mince a od poloviny 16. století daly základ tolarovému systému používanému v řadě evropských zemí až do konce 19. století; z názvu jáchymovského tolaru je odvozeno i jméno amerického dolaru [1]. S rozvojem těžby stříbra v Jáchymově v 16. století souvisí i řada technických vynálezů, například čerpací stroj zvaný mihadlo, vynalezený v Jáchymově v roce 1551 a používaný v evropských hornických oblastech až do 19. století [1]. V roce 1716 bylo v Jáchymově založeno první státní hornické učiliště na světě, které se stalo modelem pro vznik obdobných škol v habsburské monarchii i jinde v Evropě [1].
Další české lokality
Vedle Jáchymova zahrnuje český podíl na památce ještě čtyři další lokality: Hornickou krajinu Abertamy – Boží Dar – Horní Blatná, Rudou věž smrti, Hornickou krajinu Krupka a Hornickou krajinu Mědník [1]. Zdroje tyto jednotlivé lokality dále nepopisují samostatně nad rámec jejich jmenovitého uvedení mezi součástmi památky.