Archeologové a strojaři Západočeské univerzity v Plzni (ZČU) zkoumají pozůstatky rozsáhlého důlního a úpravnického areálu Sauersack v Krušných horách u zaniklé obce Rolava na Karlovarsku. Cílem je podrobně zachytit jeho dnešní stav a na základě archivních podkladů a terénních dat vytvořit virtuální trojrozměrnou rekonstrukci současné i historické podoby areálu.[1][2] Čtyřletý projekt je financován přes ministerstvo školství z Operačního programu Jana Amose Komenského (Zdivočelá země) a má trvat ještě dva roky.[2]
Metody práce
Archeolog Petr Hasil uvedl, že projektová dokumentace ze Státního oblastního archivu v Plzni ukazuje, jak měl podnik původně vypadat, ale nezachycuje skutečný stav. Tým proto hledá odchylky od dokumentace. Používá vícesnímkovou fotogrammetrii a mobilní i laserové terestrické 3D skenery, nejvíce času ale zabírá klasický archeologický výzkum s lopatou a krumpáčem.[1][2] Pracovníkům univerzity se podařilo odčerpat vodu z kotelny, která byla cíleně zatopena koncem 40. let a nyní je poprvé znovu přístupná. Tým dokumentuje také zbytky strojního vybavení, například hloubicího vrátku, a zaměřuje stavby i další objekty areálu.[1][2]
Podle Jana Hlaváče ze strojní fakulty ZČU je úloha strojařů podpůrná: popisují, k čemu stroje sloužily a jak fungovaly, a vytvářejí jejich trojrozměrné modely. Stroje podle něj drtily natěženou rudu a oddělovaly okolní horninu, připravený materiál se odvážel ke zpracování jinam. Výsledkem má být mimo jiné model, kterým bude možné areál projít ve virtuální realitě.[1][2]
Historie areálu
Areál vznikal od roku 1939 v souvislosti s těžbou cínu. V meziválečném období se ložisko ukázalo jako málo vydatné a těžba se nevyplácela, za války se do ní však přesto investovalo. Velká technologická přestavba proběhla podle Hasila v roce 1943. Úprava rudy skončila v květnu 1945, úplně byl provoz ukončen v roce 1947. Protože se důl nachází v pohraničním pásmu, je místo zcela opuštěné až od 90. let.[1][2]
Podle archeologů byl Sauersack také zajateckým táborem. Vedle odborníků se zahraničními zkušenostmi a dělníků z okolních vesnic tu pracovaly stovky válečných zajatců, zpočátku z francouzské armády, později převažovali zajatci ze Sovětského svazu. Dochovaly se zejména železobetonové konstrukce, základy strojního vybavení, násypky se zbytky nezpracované rudy a zahušťovací nádrž; dřevěné části továrny většinou zanikly.[1]
Hasil dodal, že archeologové ze ZČU zkoumají v regionu i další areály, mimo jiné objekty, které sloužily zpracování uranové rudy zejména v 50. letech. Těžba rud má v Krušných horách tradici od konce 15. století a největší rozmach zaznamenala v 16. století.[1]
Související hesla: Karlovarský kraj, Sauersack, Západočeská univerzita v Plzni