
Poslanecká sněmovna projednala 13. listopadu 2026 ve druhém čtení vládní návrh mimořádné daně pro rafinerie. Na závěrečné schvalování by mohlo dojít na nejbližší řádné schůzi, která začíná v úterý 24. listopadu. Opozice se přihlásila k zhruba třiceti pozměňovacím návrhům, část z nich s rafinérskou daní nesouvisí. Ve třetím čtení poslanci rozhodnou, které úpravy přijmou a zda zákon schválí.[1][2][3] Předchozí část projednávání popisuje článek Úvodní projednání mimořádné daně z rafinérských marží ve Sněmovně.
Obsah návrhu
Vláda zavedení daně zdůvodňuje nárůstem marží rafinerií v důsledku situace na světovém trhu s ropou. Daň dopadne zřejmě jen na dva podniky, rafinerie v Kralupech nad Vltavou a v Litvínově, které vlastní Orlen Unipetrol. Uplatní se za letošní a příští rok a zdaňovat se bude zvýšená marže oproti roku 2025. Ministerstvo financí odhaduje výnos za rok 2026 na přibližně 5,5 miliardy korun; výnos za příští rok půjde upřesnit až v roce 2027 podle vývoje cen.[1][2][3]
Státní rozpočet se o výnos nebude dělit s kraji ani obcemi. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) uvedla, že stát výnos použije na kompenzaci nákladů a opatření spojených s růstem cen pohonných hmot.[1][3]
Vystoupení v rozpravě
Schillerová navrhla zkrátit lhůtu před třetím čtením na sedm dní, aby Sněmovna mohla zákon schvalovat od 24. listopadu. Podle ní nejde o zisky z inovací ani z lepšího hospodaření, ale o mimořádné výnosy, s nimiž firma nemohla předem počítat. Zdůraznila, že zákon je obecný a míří na určitou činnost, ne na konkrétní podnik. Předseda opoziční ODS Martin Kupka označil úpravu za „lex Orlen“.[1][3]
Předseda klubu Motoristů Boris Šťastný uvedl, že jeho strana zatím nebyla informována o návrzích na nové daně a posoudí je, až budou k dispozici. Podle ČTK nezazněl žádný koaliční návrh na rozšíření daně na jiné sektory.[1][3] Podle Novinek.cz koalice ANO, SPD a Motoristů zvažuje zavedení dalších sektorových daní, protože příští rok plánuje schodek 386 miliard korun.[2]
Pozměňovací návrhy
Piráti navrhují snížit sazbu daně z navrhovaných 50 na 25 procent a rozšířit zdanění na uhelné elektrárny, jak uvedla poslankyně Vendula Svobodová. Dvě poslankyně Zelených z klubu Pirátů, Gabriela Svárovská a Irena Ferčíková Konečná, předložily samostatný návrh trvalé daně z nadměrných zisků velkých skupin od roku 2028 se sazbami 33 a 60 procent; do rafinérské daně nezasahuje. Předseda lidovců Marian Jurečka předložil návrhy například k školkovnému a rychlejším odpisům v zemědělství, Starostové chtějí více zdaňovat příjmy z prodeje investičních bytů. K návrhům se ještě vyjádří rozpočtový výbor Sněmovny.[1][2][3]