Poslanecká sněmovna měla na schůzi 13. října 2026 projednat v úvodním kole vládní návrh mimořádné daně z rafinérských marží. Daň by se týkala letošního a příštího roku. Vláda ji odůvodňuje růstem marží rafinerií v souvislosti s děním na světovém trhu s ropou.[1][4]
Parametry návrhu
Podle návrhu by se daň vztahovala na firmy s celkovými příjmy nejméně dvě miliardy korun ročně, z nichž alespoň 50 milionů korun plyne z rafinérské činnosti. Základ se počítá jako rozdíl mezi tržbami z prodeje vlastních výrobků a náklady na spotřebovanou ropu. Kabinet odhaduje výnos za letošní rok na 5,5 až 9 miliard korun.[1][2]
Dopad na dvě rafinerie
Daň by dopadla zřejmě jen na rafinerie v Kralupech nad Vltavou a v Litvínově. Obě vlastní společnost Orlen Unipetrol, podle které daň ohrožuje další investice do českých rafinerií a stabilitu trhu s pohonnými hmotami (viz Výhrady Orlen Unipetrolu k mimořádné dani z rafinérských marží). Svaz průmyslu a dopravy vyzval vládu, aby od záměru ustoupila nebo zmírnila jeho parametry.[1]
Stanoviska
Ministryně financí Alena Schillerová uvedla, že jde o odvětví, které těží z rekordních rafinérských marží na světových trzích. Vláda podle ní usiluje o schválení do konce roku 2026 jako o absolutní prioritu, protože zisky vznikly v roce 2026 a nechce nechat prostor pro daňovou optimalizaci. Inspiraci našla vláda podle Schillerové v Polsku, kde je podle jejích slov sazba dokonce 60 procent.[2][3]
Opoziční ODS považuje návrh za sporný, protože rafinerie podle ní mohou vyšší náklady přenést do cen. Opoziční STAN zdanění rafinerií nekritizuje, podle jeho zástupců je však třeba hlídat, aby daň skutečně přinesla peníze do státního rozpočtu.[1]
Související hesla: Kralupy nad Vltavou, Litvínov, Orlen Unipetrol