Snímek z publikace Seznam Zprávy
Snímek z publikace Seznam Zprávy

Poslanecká sněmovna měla 13. listopadu 2026 na mimořádné schůzi před sebou ve druhém čtení vládní návrh zákona o mimořádné dani na rafinerie. Vláda ji zdůvodňuje tím, že marže rafinerií rostou kvůli vývoji na světovém trhu s ropou. Daň by zřejmě dopadla jen na rafinerie v Kralupech nad Vltavou a v Litvínově, které vlastní Orlen Unipetrol.[1][3]

Podle předlohy by se daň uplatňovala za roky 2026 a 2027 a zdaňovala by se zvýšená marže oproti roku 2025. Vztahovala by se na firmy s ročními příjmy nejméně dvě miliardy korun, z toho nejméně 50 milionů z rafinerské činnosti. Základ se počítá jako rozdíl mezi tržbami z prodeje vlastních výrobků a náklady na spotřebovanou ropu. Ministerstvo financí odhaduje výnos za rok 2026 na 5,5 miliardy korun, výnos za rok 2027 bude záviset na vývoji cen.[1][3]

Druhé čtení slouží k předkládání pozměňovacích návrhů. Poslanci STAN navrhli, aby dani podléhali i zahraniční výrobci, kteří produkci vyvážejí do Česka, a výbor jejich návrh nepodpořil. Předseda klubu TOP 09 Jan Jakob ohlásil úpravu snižující sazbu z 50 na 39,5 procenta a vyloučení daně z výdajů uznatelných při stanovení základu daně z příjmů, aby nesnížila příjmy obcí a krajů. Poslankyně Pirátů Vendula Svobodová uvedla, že její strana bude prosazovat sazbu 25 procent a rozšíření daně na výrobce energií z uhlí.[1][2][3]

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) uvedla, že výnos daně vyrovná výdaje na druhé částečné zastropování cen pohonných hmot. Předseda ODS Martin Kupka označil návrh za „lex Orlen“ a řekl, že daně mají být předvídatelné a spravedlivé. Místopředsedkyně klubu STAN Věra Kovářová kritizovala nejasnou komunikaci vlády o případném rozšíření sektorových daní. Ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO) novinářům řekl, že vláda o zavedení dalších sektorových daní nyní neuvažuje.[1][2]

Zdroje

  1. Seznam Zprávy
  2. iDNES.cz
  3. Poslanci se sejdou k návrhu na zavedení mimořádné daně na rafinerie · ČTK / České noviny · 13. listopadu 2026