Celní správa České republiky je orgán státní správy, který vybírá cla, spotřební a energetické daně, zajišťuje některé bezpečnostní úkoly a kontroluje dodržování různých povinností. Je zřízena zákonem č. 17/2012 Sb., o Celní správě České republiky.[1]
Organizace
Celní správa ČR má dva stupně. Prvním je Generální ředitelství cel se sídlem v Praze, druhým stupněm je šest celních úřadů: v Praze, Plzni, Liberci, Brně, Ostravě a Celní úřad pro Středočeský kraj. Nadřízeným orgánem Celní správy ČR je Ministerstvo financí ČR.[1]
Personální obsazení
V Celní správě ČR pracuje přibližně 5,3 tisíce lidí. Z toho je zhruba 3,9 tisíce celníků a 1,4 tisíce občanských zaměstnanců. Celníci vykonávají službu podle zákona o služebním poměru příslušníků ozbrojených sborů, konkrétně zákona č. 361/2003 Sb. Pracovní vztah občanských zaměstnanců se řídí zákoníkem práce.[1]
Clo a celní řízení
Celní správa ČR vyměřuje a vybírá clo ze zboží dováženého ze zemí mimo Evropskou unii. Při celním řízení rozhoduje, zda bude zboží propuštěno na celní území EU a do jakého celního režimu. Obdobně rozhoduje o vývozu zboží z EU nebo jeho průvozu přes území EU a při tom kontroluje dodržování zákazů a omezení. Clo se vybírá na základě podaných celních prohlášení.[1]
Z vybraného cla jde 80 % do rozpočtu Evropské unie jako takzvaný tradiční vlastní zdroj a 20 % do rozpočtu České republiky. Celkově se ročně vybere přibližně 11 miliard korun cla.[1]
Protože Česká republika sousedí pouze se státy EU a celní hranice má tak prakticky jen na mezinárodních letištích, většina zboží dováženého ze zemí mimo EU je na vnější hranici Unie propuštěna do režimu tranzitu. Zboží je následně dopraveno do České republiky, kde celní úřady provádějí celní řízení, rozhodují o jeho propuštění do příslušného režimu a vyměřují a vybírají clo. Obdobný postup platí v obráceném pořadí při vývozu zboží mimo státy EU. Česká republika je součástí celní unie v rámci EU, a proto se na jejím území přímo uplatňují předpisy Evropské unie.[1]
Spotřební a energetické daně
Celní správa ČR vyměřuje a vybírá spotřební daň z minerálních olejů, surového tabáku, tabákových výrobků, lihu, piva, vína a meziproduktů. Mezi energetické daně, které rovněž správa vybírá, patří daň z elektřiny, daň ze zemního plynu a některých dalších plynů a daň z pevných paliv.[1]
Součástí správy spotřebních a energetických daní je také povolování daňových skladů, vydávání tabákových nálepek, kontrola podmínek provozování daňových skladů, kontrola zařízení pro výrobu alkoholu a alkoholických nápojů a dohled nad přepravou zboží z jiného členského státu EU, které podléhá spotřební dani, ale je při dopravě od daně dočasně osvobozeno.[1]
Na spotřebních a energetických daních Celní správa ČR ročně vybere přibližně 166 miliard korun.[1]
Dělená správa
Celní správa ČR dále vybírá a vymáhá některé pokuty a poplatky uložené jinými správními orgány, pokud nebyly dobrovolně zaplaceny.[1]