Chráněná krajinná oblast Moravský kras leží na pruhu vápenců severně od Brna v Jihomoravském kraji. Je nejrozsáhlejším krasovým územím Česka. Tvoří ji plošiny posázené kruhovými sníženinami zvanými závrty, které oddělují hluboké kaňony.[2] Nadmořská výška území je 216 až 546 m.[1]
Vyhlášení a ochrana
Chráněná krajinná oblast byla vyhlášena 28. srpna 1956, jako první na Moravě. K novému vyhlášení s úpravou hranic a zonace došlo 18. března 2019 s účinností od 1. dubna 2019. Rozloha mírně vzrostla, z 92 na 96,8 km², a některá přírodně méně cenná území byla vypuštěna a nahrazena jinými. Zonace se změnila díky pokroku v mapování jeskyní.[1] Posláním CHKO je uchovat krajinu i přírodní dědictví co nejzachovalejší pro další generace.[1]
V oblasti leží 19 maloplošných zvláště chráněných území, a to 12 přírodních rezervací, dále 4 národní přírodní rezervace, vedle nich 2 národní přírodní památky a 1 přírodní památka. Patří sem také jedna evropsky významná lokalita soustavy Natura 2000.[1] Správu oblasti vykonává Správa CHKO Moravský kras při Agentuře ochrany přírody a krajiny ČR.[1]
Geologie a jeskyně
Základem je vápenec, který se před necelými čtyřmi sty miliony let usazoval z vápnitých schránek mořských organismů a vápnitého kalu. Hornina je rozpustná ve vodě, a proto vznikly závrty, skalní věže, kaňonovitá údolí zvaná žleby a labyrinty jeskyní.[1] Voda z Drahanské vrchoviny mizí na hranici vápenců v ponorech a po několika kilometrech se vrací na povrch ve vývěrech.[1][2]
Nejrozsáhlejší je jeskynní systém Amatérské jeskyně, kde zmapovali přes 50 kilometrů chodeb. Sama Amatérská jeskyně měří přibližně 30 km a je nejdelší známou jeskyní v Česku. Systém Rudické propadání – Býčí skála má délku 13 kilometrů a nejdelší jeskyní na jihu krasu je Ochozská s necelými dvěma kilometry. Evidováno je více než 1 100 jeskyní.[2]
Příroda
Na vápenci vznikají úživné půdy s druhově bohatými společenstvy rostlin. Území leží, pokud jde o biogeografii, na styku oblasti panonské a kontinentální. Ze západu sem zasahují prvky Českého masivu, od jihu teplomilné prvky panonské a od východu druhy karpatských lesů.[1] Z obyvatel jeskyní zde bylo nalezeno 26 druhů netopýrů z 27 doložených v ČR. Kruhatka Matthioliho roste v Česku na jediném místě, v propasti Macocha.[2]
Stopy dávných dob
Ve vápencích jsou zbytky organismů, například korálů a amonitů. Do jeskyní se dostaly i kosti ledových dob, a to mamutů, jeskynních lvů a medvědů.[1] Jeskyně využívali i lidé jako domov či úkryt. Za jedinečný označuje správa nález sto tisíc let staré čelisti neandertálce z jeskyně Kůlna a také rytiny koní a bizonů, které se našly na koňských žebrech z Pekárny.[1]
Návštěvnost
Oblast láká statisíce návštěvníků ročně.[1] Dům přírody Moravského krasu je návštěvnické středisko na Skalním mlýně. Odtud se vychází k Punkevním jeskyním a propasti Macocha.[2]