Punkevní jeskyně jsou v severní části Moravského krasu. Leží v kaňonu Pustého žlebu, který je součástí národní přírodní rezervace Vývěry Punkvy a chráněné krajinné oblasti Moravský kras. Ústí do nich propast Macocha. Podle Správy jeskyní České republiky je Moravský kras největším a nejvýznamnějším krasovým územím v zemi a leží severně od Brna.[2]
Moravský kras a vznik jeskyní
Moravský kras má plochu 94 km² devonských vápenců, je 25 km dlouhý a 3–5 km široký a je součástí Drahanské vrchoviny. Eviduje se v něm přes 1100 jeskyní a propastí.[2] Vznikaly pozvolným rozpouštěním a rozrušováním vápenců srážkovou vodou a podzemními toky. Punkevní jeskyně jsou částí systému říčky Punkvy, kde voda vyvěrá nebo dříve vyvěrala. Zdrojnice Punkvy mizejí v ponorech u Holštejna a Sloupu a protékají Amatérskou jeskyní, nejdelší jeskynní soustavou v zemi, jejíž známé chodby měří 33 km. Punkva pak vyvěrá na dně propasti Macocha a aktivní větví Punkevních jeskyní protéká do až 120 metrů hlubokého kaňonu Pustého žlebu.[2]
Jeskyně vznikaly v několika patrech, a proto se na křížení geologických poruch snadno řítily stropy. Takto vznikla propast Macocha i vysoký Reichenbachův dóm. Charakteristické jsou komíny vysoké až 80 metrů, Tunelová chodba je ukázkou tlakově erodované trubice a zajímavostí jsou podzemní žlábkové škrapy.[2] Za normálních vodních stavů jsou ostatní části jeskyní suché.[2]
Objevování a zpřístupnění
O vývěry Punkvy byl velký badatelský zájem už v 19. století. Jindřich Wankel se při nízkém stavu vody snažil dostat proti proudu Punkvy, ale zatopená chodba, sifon, mu v tom zabránila.[1] Na jeho průzkumy navázal vnuk Karel Absolon s pracovní skupinou. V letech 1909–1914 objevili suchou část jeskyní. V lednu 1914 tak byl Pustý žleb spojen s Macochou.[1]
Roku 1920 pronikl kamenovrtací oddíl poručíka Slámy po odstřelech stropů ve vývěru proti proudu Punkvy do prvních neznámých prostor. Objevily se chodby protékané Punkvou i suché dómy s krápníkovou výzdobou. Část byla brzy zpřístupněna veřejnosti. Největší prostoru nazvali Masarykův dóm poté, co ji navštívil první československý prezident.[1] Absolon řídil další práce a největší překážkou byl 40 metrů hluboký Zlý sifon. Hladina podzemní Punkvy se snížila proražením 400 metrů dlouhé odvodňovací štoly a vodu ze sifonu bylo přesto nutné vyčerpat.[1]
Vodní část a přilehlé suché prostory se odkrývaly v letech 1920–1933 a v některých místech objevy pokračují dosud. Podle správy jeskyní se suchá část otevřela veřejnosti už v roce 1909 a v dnešním rozsahu se systém prohlíží od roku 1933. Plavba na člunech funguje od roku 1920.[2]
Parametry
Všechny známé chodby Punkevních jeskyní měří dohromady 4 km s převýšením přes 187 m. Zpřístupněná trasa je dlouhá 1250 m a prohlídka trvá hodinu. Teplota vzduchu je 7–8 °C a relativní vlhkost kolem 99 %. Tyto údaje uvádí Správa jeskyní České republiky na svých stránkách.[2]
Propast Macocha
Macocha je největší propast tohoto typu ve střední Evropě. Hluboká je 138,4 metru a na půdorysu měří 174 × 76 metrů.[3] Vznikla nejspíše prolomením zeslabené klenby podzemního dómu, jímž protéká ponorná říčka Punkva. Rozměry propasti umožňují denní osvětlení celého prostoru, proto ji krasová klasifikace řadí k typu „light hole“.[3] Punkva vzniká soutokem řady ponorných vodotečí, mezi nimiž vynikají Sloupský potok a Bílá voda, a protéká dnem propasti přes Horní a Dolní jezírko.[3]
Nejstarší písemně doložený sestup člověka do propasti je z roku 1723, kdy se nechal spustit Lazar Schopper, mnich brněnského minoritského kláštera. Do roku 1900 následovalo asi 12 dalších zaznamenaných sestupů, které se postupně měnily v odborné expedice.[3] Správa jeskyní jako první písemnou zmínku o propasti uvádí práci M. A. Visgia z roku 1663 a jako první vědeckou expedici výpravu Karla Rudzinského z roku 1784, která nakreslila první svislý řez propastí.[2] Dno propasti je od roku 1914 součástí prohlídky Punkevních jeskyní.[3]
Horní vyhlídkový můstek postavila v roce 1882 brněnská sekce Rakouského klubu turistů a Správa jeskyní ČR ho v červnu 2007 generálně opravila. Dolní můstek vznikl v roce 1899. Klub českých turistů postavil v roce 1895 útulnu poblíž horního můstku, tu později zničil požár a na jejím místě vznikla Chata na Macoše.[3]
Praktické údaje
Podle stránek Správy jeskyní je propast celoročně volně a zdarma přístupná ze dvou vyhlídkových můstků, které jsou asi 138 a 90 metrů nad dnem. K můstkům se jde od placeného parkoviště vzdáleného asi 200 metrů. U horního můstku stojí stanice kabinové lanové dráhy k Punkevním jeskyním, která podle stránek je v zimních měsících, tedy od ledna do března, v provozu jen o víkendech, od dubna až do září každý den a od října každý den kromě pondělí. Informační středisko s prodejem vstupenek je otevřeno v letní sezóně od května do září. Aktuální údaje je třeba ověřit na stránce správy jeskyní.[3]