Na snímku: Krajský soud v Hradci Králové (ilustrační snímek)
Na snímku: Krajský soud v Hradci Králové (ilustrační snímek)Foto: Valdemar, 2013 · CC BY-SA 3.0 · Wikimedia Commons

Krajský soud v Hradci Králové jako odvolací soud zrušil 13. října 2026 rozhodnutí Okresního soudu v Semilech v restituční věci rodu Walderode. Věc vrátil k novému projednání s tím, že žaloba musí přesněji určit více než tisíc pozemků.[1][2]

Předchozí rozhodnutí

Okresní soud v Semilech rozhodl v září 2025 částečným rozsudkem a vycházel přitom z nálezu Ústavního soudu z 19. září 2024. Posuzoval jen pozemky, které šlo identifikovat nejsnáze. Jeden pozemek o výměře 1554 metrů čtverečních v Turnově-Daliměřicích nařídil vydat, u dalších téměř šedesáti žádost zamítl.[1][2][4]

Rozhodnutí krajského soudu

Podle zástupce žalobkyně, vdovy a dědičky po Karlu des Fours Walderode, soud požaduje, aby katastrální úřad vyhotovil identifikace parcel a porovnal stav z roku 1945, z roku 1991 a současný stav. Zástupce odhadl, že u zhruba tisíce pozemků to bude pro úřad práce na přibližně rok. Okresní soud pak má posoudit současné označení pozemků a rozhodnout, které se vydají a za které náleží finanční náhrada.[1][2][3]

Krajský soud výslovně uvedl, že nárok je po věcné stránce důvodný, a nebude se jím dále zabývat. Předseda odvolacího senátu Jan Rutsch uvedl, že žalobkyně i její právní předchůdce jsou podle nálezu Ústavního soudu osobami oprávněnými, protože ministerstvo vnitra vydalo Walderodemu osvědčení o československém občanství 16. prosince 1947. Zástupce žalobkyně označil vrácení věci za technickou záležitost, která neznamená, že by žalobkyně na restituci neměla nárok.[1][2][5]

Žalované strany a pozadí sporu

Na straně žalovaných stojí mimo jiné město Turnov, Národní památkový ústav, Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových a státní podnik Lesy ČR. Jejich zástupci před krajským soudem navrhli zamítnutí žaloby.[1][2]

Rod Walderode se vrácení majetku domáhá od roku 1992, mimo jiné zámku Hrubý Rohozec v Turnově. Karel des Fours Walderode přišel po druhé světové válce o panství na Semilsku, Jablonecku a Liberecku jako Němec na základě Benešových dekretů. Československé státní občanství mu úřady vrátily v roce 1947, po únoru 1948 emigroval a občanství znovu ztratil. Ministerstvo vnitra mu je vrátilo v roce 1992 a poté požádal o vydání rodového majetku; zemřel v roce 2000 ve věku 95 let.[2][4]

V únoru 2026 soud rozhodl, že Národní památkový ústav má vrátit mobiliář zámku Hrubý Rohozec. Ústav se proti rozhodnutí odvolal, takže není pravomocné. Mluvčí ústavu Lucie Bidlasová uvedla, že ústav nároky dědičky nerozporuje, ale jako správce státního majetku nesmí vydat položky, u nichž jsou pochybnosti o původu v rodině.[1]

Související hesla: Krajský soud v Hradci Králové, Okresní soud v Semilech

Zdroje

  1. Ani 34 let nestačilo k ukončení soudní bitvy o restituce rodu Walderode. Odvolací soud vrátil spor o pozemky zpět do Semil · Novinky.cz · 13. října 2026
  2. Soud zrušil verdikt v kauze Walderode, chybí přesnější identifikace pozemků · ČTK / České noviny · 13. října 2026
  3. Soud zrušil verdikt v kauze Walderode, postrádá přesnější identifikaci pozemků · ČT24 · 13. října 2026
  4. Více než 30 let trvající restituční kauza Walderode pokračuje. Soud žádá přesnější identifikaci pozemků · Echo24 · 13. října 2026
  5. Soud zrušil verdikt v kauze Walderode, chybí přesnější identifikace pozemků · iDNES.cz: Liberec · 13. října 2026