Ochranáři na webu zveřejnili zprávu, která shrnuje sledování vlků v česko-polském pomezí od května 2025 po dobu jednoho roku. Vznikla v přeshraničním projektu Interreg CZ-PL. Na Broumovsku v Královéhradeckém kraji tvoří divoká zvěř víc než devět desetin vlčí potravy.[1][2]
Zjištění zprávy
Na sledovaném území od Lužických hor po Jeseníky bylo prokázáno 18 vlčích teritorií, v nichž žije 16 smeček a dva páry. Kříženec vlka a psa nebyl zjištěn v žádné ze sledovaných oblastí. Pro Broumovskou vrchovinu a okolí zpráva odhaduje 20 až 27 vlků, kteří žijí ve třech smečkách zasahujících za hranici.[1][2]
Hospodářská zvířata, hlavně ovce, tvoří na Broumovsku 6,9 procenta potravy, což je nejvyšší podíl ze všech sledovaných oblastí. V Orlických horách, na Králickém Sněžníku i na Frýdlantsku činí podíl okolo tří procent. Hlavní složkou potravy je srnec obecný, další významnou prase divoké.[1][2]
Dva vlci z Broumovska nosí od jara GPS obojky, které dostali po oznámeném blízkém setkání vlka s člověkem. Podle zprávy jsou plaší, nevyhledávají blízkost lidí a žijí skrytě.[1][2]
Stanovisko odborníka
Miroslav Kutal z Mendelovy univerzity v Brně, odborný garant projektu Hnutí Duha Šelmy, uvedl, že vyšší podíl hospodářských zvířat souvisí s větším počtem chovů ovcí na Broumovsku. Zabezpečení pastvin se podle něj zlepšuje, ale někteří chovatelé stále neplní minimální požadavky Agentury ochrany přírody a krajiny na zabezpečení pastvin. Zároveň řekl, že nic nenasvědčuje specializaci vlků na hospodářská zvířata.[1][2]
Na projektu v souvislém území o rozloze 7000 kilometrů čtverečních pracují Hnutí Duha Šelmy, Mendelova univerzita v Brně a polský Park Narodowy Gór Stołowych; na Broumovsku spolupracují s CHKO Broumovsko.[1][2]