
Ochránci přírody a lesníci v listopadu 2026 hledají v Jeseníkách místní tisy červené, jejichž semena by mohla sloužit k obnově druhu v tamních lesích[1][2]. Miroslav Havira z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR uvedl, že tis byl podle historických záznamů přirozenou součástí jesenických lesů, dnes se jich ale dochovalo jen několik jedinců či populací. Za důležité přitom považuje čerpat z místního genetického materiálu[1][2].
Možné zdroje semen
Jako jeden z možných zdrojů odborníci posuzují samičí tis v lokalitě Skalní schody u Vrbna pod Pradědem, jehož věk se odhaduje přibližně na 400 let[1][2]. Dalšími kandidáty jsou památný tis v Mikulovicích a tisy poblíž zříceniny hradu Rychleby[1][2]. Nejprve je však třeba získat podrobnější informace o původu a genetické rozmanitosti těchto stromů[1]. Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti (VÚLHM) shromáždil historické podklady a provedl genetickou analýzu vybraných jedinců[2].
Populace v přírodní památce Na Špičáku
Největší jesenická populace tisů roste v národní přírodní památce Na Špičáku nedaleko Supíkovic[1][2]. Inventarizace v září 2026 tam zaevidovala 1240 jedinců, velikostně od semenáčků po strom vysoký kolem dvanácti metrů[1][2]. Právě odtud se má tis rozšiřovat do dalších oblastí pohoří[1][2].
Ochrana semenáčků a další výzkum
Obnovu komplikuje okus mladých stromků srnčí zvěří. Semenáčky proto chrání drátěné oplocenky, které musejí zůstat na místě nejméně 20 let[1][2]. Zmlazení se podle Novinek.cz soustřeďuje do míst obtížně dostupných pro zvěř a experimentálně byli uvolněni dva jedinci samičího původu, aby se sledovala jejich reakce na změněné světelné podmínky a tvorba semen[2].
Petr Novotný z VÚLHM uvedl, že tis snáší zastínění velmi dobře, jeho dlouhodobé prosperitě a rozmnožování ale silný stín nemusí vyhovovat. Citlivé prosvětlení porostu může podle něj pomoci přirozené obnově, vyžaduje však dlouhodobé sledování, zda zásah nebyl příliš silný[1][2]. Počítá se s postupnou revizí známých lokalit a dalším výzkumem; Novotný označil návrat tisu do Jeseníků za dlouhodobou záležitost[1][2].