Zlín je statutární město a centrum Zlínského kraje.[1][3] K 1. lednu 2025 měl podle Českého statistického úřadu 74 684 obyvatel.[4] Ve 20. a 30. letech 20. století ho proměnila obuvnická firma Baťa.[3]*
Poloha
Městem protéká řeka Dřevnice, podél jejíhož koryta vedou nábřeží s cyklistickými stezkami.[5] Dřevnice pramení v regionu a v Otrokovicích se vlévá do Moravy. Okres Zlín je převážně pahorkatinný, na severu do něj zasahují Hostýnské vrchy a na východě Bílé Karpaty. Setkávají se v něm prvky tří národopisných oblastí: Hané, Slovácka a Valašska.[3]
Historie
První písemná zmínka o Zlínu pochází z roku 1322. Městečko bylo řemeslnickým a cechovním střediskem pro okolní valašské osídlení, které se živilo hlavně pastevectvím, a sídlem majitelů panství.[1] Historik Karel Stloukal kolem roku 1940 vyložil jméno města jako odvozené od osobního jména Zla s příponou -ín; název „Zlaté japko“ se objevuje jen v pověstech.[7] V roce 1397 rozšířil městská práva Zdeněk ze Šternberka a roku 1509 získal Zlín královské privilegium na výroční trhy. Roku 1605 město vyplenili Bočkajovci, v roce 1644 bylo po potlačení valašských povstání popraveno pět zlínských měšťanů. Roku 1849 Zlín zničil velký požár a v roce 1866 ho obsadila pruská armáda.[2]
V roce 1894 zde byla založena obuvnická firma rodiny Baťových.[2] Tomáš Baťa byl v roce 1923 zvolen starostou a se svými architekty, mezi nimiž byli Jan Kotěra, František Lydie Gahura, Miroslav Lorenc a Vladimír Karfík, proměnil pětitisícové městečko v aglomeraci funkcionalistické architektury se 43 500 obyvateli.[1][2] Tomáš Baťa zahynul 12. července 1932 při letecké nehodě a vedení firmy převzal jeho nevlastní bratr Jan Antonín Baťa. V roce 1938 vznikl připojením pěti obcí tzv. Velký Zlín. V roce 1944 bylo město bombardováno a v roce 1945 byly Baťovy závody znárodněny.[2]
V roce 1949 bylo město přejmenováno na Gottwaldov podle prezidenta Klementa Gottwalda.[2] Rada jihomoravského Krajského národního výboru rozhodla 21. prosince 1989 o návratu k původnímu názvu a od 1. ledna 1990 se město znovu jmenuje Zlín.[6] V letech 1949–1960 bylo sídlem Gottwaldovského kraje Od vzniku Zlínského kraje 1. ledna 2000 je jeho sídlem; krajský úřad zahájil činnost v roce 2001.[2]
Architektura a památky
Dominantou města je bývalá správní budova firmy Baťa č. 21, tzv. jednadvacítka, navržená Vladimírem Karfíkem. Firma o povolení stavby 77,5 m vysoké budovy požádala v roce 1936 a ve své době šlo o nejvyšší stavbu ve střední Evropě. Ředitel měl v budově pojízdnou kancelář o půdorysu 6 × 6 m umístěnou ve výtahu. Po rekonstrukci dokončené v roce 2004 zde sídlí krajský úřad Zlínského kraje a finanční úřad.[9] Památkový katalog Národního památkového ústavu datuje Baťův mrakodrap do let 1936–1939 a vede ho jako kulturní památku od roku 1958.[8] Ve Zlíně působí filmové ateliéry, v 60. letech spojené s animovanými a trikovými filmy Karla Zemana a Hermíny Týrlové.[1]
Instituce
Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně byla založena 14. listopadu 2000.[2] Je jedinou veřejnou vysokou školou ve Zlínském kraji. Muzeum jihovýchodní Moravy má ve Zlíně stálou expozici obuvi a k nejnavštěvovanějším místům okresu patří zoologická zahrada se zámkem v Lešné.[3] V roce 1946 byly založeny dnešní Městské divadlo a Filharmonie Bohuslava Martinů a od roku 1960 se ve městě koná festival filmů pro děti.[2]
Stránky, které sem odkazují
Zdroje
- O městě
- Historická data
- Charakteristika okresu Zlín
- Počet obyvatel v obcích České republiky k 1. 1. 2025
- Proměna nábřeží počítá s páteřní cyklotrasou a chodníkem u nemocnice
- Jak se Gottwaldov přejmenoval zpátky na Zlín
- Kde se objevil název Zlín? Pátráme po tom, jak vzniklo jméno krajského města
- Baťův mrakodrap
- Budova 21