Vzdušné síly Armády České republiky jsou součástí české armády. Patří k nim například 21. základna taktického letectva, 22. základna vrtulníkového letectva v Náměšti nad Oslavou a 24. základna dopravního letectva (Praha-Kbely) [1][2].
Změny ve velení
Funkci velitele Vzdušných sil převzal 1. listopadu 2020 generálmajor Petr Mikulenka. Předtím působil jako vojenský představitel České republiky na velitelství SHAPE v belgickém Monsu. Kariéru začínal jako stíhací pilot, později velel 21. základně taktického letectva a mimo jiné řídil Společné operační centrum Ministerstva obrany. V armádě sloužil přes třicet pět let a poté odešel do zálohy [2].
Předání funkce provázel slavnostní nástup, který se konal v Praze-Kbelích na 24. základně dopravního letectva. Součástí obřadu byly předání bojového praporu Vzdušných sil a podpis protokolu o předání funkce. Od 1. listopadu se novým velitelem stal brigádní generál Petr Čepelka, který do té doby řídil sekci rozvoje sil ministerstva obrany. Ve svém prvním projevu v nové funkci označil za své priority modernizaci, udržení specialistů, nábor personálu a týmovou práci. Mluvil také o postupném nahrazování zastaralé techniky novými zbraňovými systémy a o zavádění umělé inteligence, robotizace a dalších takzvaných přelomových technologií [2].
Vrtulníky H-1
Vrtulníková základna v Náměšti nad Oslavou získala americké stroje systému H-1, a to bitevní AH-1Z Viper a víceúčelové UH-1Y Venom. Podle armády má letectvo dostat dvacet vrtulníků obou typů, z nichž dvanáct bude nových, a nahradit jimi starší Mi-35 a Mi-24V [1].
Mezivládní dohodu z 12. prosince 2019 o koupi osmi Venomů a čtyř Viperů uzavřeli tehdejší ministři obrany obou zemí, Lubomír Metnar za Českou republiku a Mark Esper za Spojené státy. V dubnu 2022 dojednala ministryně Jana Černochová ve Washingtonu dodávku dalších osmi starších vrtulníků (dva Venomy a šest Viperů), které Česko dostalo od USA bez úhrady. Více než třetina zakázky připadne českým podnikům, mezi nimi státní podnik LOM PRAHA a společnosti VR Group a Ray Service, které zajistí i vybavení pro simulační lety [1].
Armáda uvádí, že oba typy mají 85 procent dílů společných a jejich údržba je výrazně jednodušší než u ruských Mi-24. Velitel 22. základny vrtulníkového letectva brigádní generál Rudolf Straka zdůraznil, že Viper má moderní systémy vlastní ochrany: pilotovi poskytují více informací o hrozbě, rozpoznají jich mnohem víc, řadí je podle stupně nebezpečí a při přímém ohrožení na ně automaticky reagují [1].
Po dodání vrtulníku podle Straky vždy následují dva zálety. První se koná za účasti zástupců americké vlády, druhý se smíšenou česko-americkou posádkou. Američtí specialisté vrtulníky společně s českými kolegy zkompletovali a zprovoznili a výcvik vojáků z Náměště vede americký mobilní výcvikový tým [1].
Priority a plány modernizace
Ministryně Jana Černochová při převzetí vrtulníků prohlásila, že přechod na nové stroje snižuje závislost na ruské technice a znamená příklon k nejsilnějšímu spojenci v NATO [1]. Náčelník Generálního štábu Karel Řehka uvedl, že vzhledem k ruské válce na Ukrajině musí armáda ještě více zdůrazňovat bojeschopnost a připravenost, a podle něj může nová technika přilákat do armády další zájemce o službu [1].
Při předání velení řekl Řehka, že armáda se musí přizpůsobit vážné situaci a že klíčovou prioritou zůstává bojeschopnost. Starší vybavení má být nahrazeno modernějším a přehodnoceny mají být strategické dokumenty i plány. Podle prvního náměstka ministryně obrany Františka Šulce se budoucí válčiště stane složitým systémem plným senzorů a datových center, takže vojáci vzdušných sil budou muset projít proměnou připomínající přechod od soustružníků k programátorům CNC strojů. Začíná výměna raketových systémů i celého letectva a na příští rok se očekávají nové vrtulníky Viper a Venom. Česko navíc začalo s USA vyjednávat o případné koupi nadzvukových víceúčelových letadel F-35 [2].
Spolupráce při ochraně vzdušného prostoru
Česká armáda má podle dohody pomoci Slovensku s ochranou jeho vzdušného prostoru. Smlouvu uzavřela česká ministryně obrany Jana Černochová s Jaroslavem Naděm, ministrem obrany Slovenska. Podílet se bude i Polsko, a proto k dohodě připojil podpis také Mariusz Błaszczak, polský ministr obrany. Obě země budou navíc spolupracovat při pořizování obrněnců CV90 [3].