Univerzita Pardubice je vysoká škola univerzitního typu v Pardubicích. Podle jejích stránek se za více než pětasedmdesát let existence z jednooborové vysoké školy stala moderní vzdělávací institucí. Její dějiny jsou těsně spjaty s rozvojem dopravní sítě a potravinářského, strojního a chemického průmyslu města a regionu.[1]
Vznik školy
Na podzim 1945, několik měsíců po konci druhé světové války, přišly pardubické chemické továrny s nápadem založit přímo v Pardubicích Vysokou školu chemickou. Zřídit ji se podařilo až o pět let později, 27. června 1950 rozhodnutím československé vlády. Výuka začala 15. října 1950 v adaptovaných prostorách pekařské a cukrářské průmyslovky. V čele nové školy stál děkan Vilém Santholzer.[1]
V následujícím akademickém roce škola získala k užívání budovu bývalé státní průmyslové školy na náměstí Československých legií. Budova nedávno prošla rozsáhlou rekonstrukcí a dodnes je významným areálem univerzity. Slouží Fakultě elektrotechniky a informatiky, Centru materiálů a nanotechnologií a dalším vzdělávacím a tvůrčím činnostem, převážně pro doktorské studenty.[1]
Vysoká škola chemicko-technologická
V listopadu 1953 se status školy změnil. Nařízením vlády vznikla Vysoká škola chemicko-technologická, v Pardubicích zkracovaná VŠChT, a jejím rektorem byl Jiří Klikorka. Univerzita uvádí, že kromě něj na škole působili další významní vědci a pedagogové, například Miroslav Jureček, zakladatel české školy organické analýzy, a analytik Jan Wanka. Spolu s dalšími odborníky založili první specializované katedry.[1]
Škola se v Pardubicích, nazývaných městem chemie, rychle rozvíjela. Původně čtyřleté studium se prodloužilo na pětileté a studenti si mohli vybírat ze sedmi specializací chemie a technické chemie, jejichž počet se později zdvojnásobil. Kvůli rostoucímu počtu studentů a učitelů bylo nutné zajistit další posluchárny a laboratoře. Výstavba zázemí trvala více než patnáct let. Na počátku šedesátých let vznikl na okraji města pavilon pro technologické katedry a k historické budově v centru přibylo severní a západní křídlo. Na pravém břehu Labe byly postaveny nové koleje, menza a tělovýchovná zařízení, která slouží studentům dodnes.[1]
Fakulty po roce 1991
Významným mezníkem byl 17. leden 1991, kdy byl přijat nový statut. Poprvé v něm byla zakotvena existence dvou fakult, Fakulty chemicko-technologické a nově zřízené Fakulty územní správy, základu budoucí univerzity. Fakulta územní správy reagovala na potřebu kvalifikovaných odborníků pro státní správu a samosprávu i pro nově vznikající soukromé firmy a v roce 1993 byla přejmenována na Fakultu ekonomicko-správní.[1]