Státní rozpočet České republiky je roční plán příjmů a výdajů státu. Jeho hospodaření průběžně vyhodnocuje ministerstvo financí a výsledky ke konci měsíců zveřejňuje v tiskových zprávách [1].
Rozpočet na rok 2026
Schválený rozpočet na rok 2026 počítá s příjmy 2,118 bilionu korun a výdaji 2,428 bilionu korun. Plánovaný schodek tak činí 310 miliard korun [1]. Hospodaření státu v roce 2025 skončilo schodkem 290,7 miliardy korun [1].
Stav k 31. říjnu 2026
Schodek rozpočtu na konci října 2026 dosáhl 230,9 miliardy korun. Na konci září 2026 činil 194,5 miliardy a na konci října 2025 183,1 miliardy korun [1][2]. Podle ČTK jde o čtvrtý nejhlubší říjnový schodek od vzniku samostatné České republiky v roce 1993 [1]. Plánovaný celoroční schodek je tak využit zhruba ze tří čtvrtin [2].
Příjmy rozpočtu dosáhly 1,766 bilionu korun a meziročně vzrostly o 2,8 procenta. Výdaje činily 1,997 bilionu korun, což je o pět procent více než o rok dříve [1].
Příjmy
Největší část příjmů přineslo povinné pojistné: 707,7 miliardy korun, meziročně o 6,5 procenta více. Ministerstvo financí a ČTK spojují růst s rostoucími mzdami a platy [1]. Daňové příjmy vzrostly o 0,3 procenta. Daň z příjmu fyzických osob přinesla 164,2 miliardy korun (plus 7,6 procenta), daň z přidané hodnoty 351,9 miliardy (plus 3,6 procenta) a daň z příjmu právnických osob 177 miliard korun (plus 1,5 procenta) [1].
Spotřební daně vynesly 141,1 miliardy korun, o 1,1 procenta více. Vzrostlo inkaso z tabákových výrobků a lihu, u nichž se uplatňuje vyšší sazba daně. Inkaso spotřební daně z minerálních olejů kleslo o 1,4 procenta na 68,7 miliardy korun, což souvisí s jarním snížením daně z nafty. Stejné opatření platí od října 2026, v plnění rozpočtu se podle ministerstva projeví až v prosinci [1].
Výdaje
Nejvyšší výdajovou položkou jsou sociální dávky: 798,1 miliardy korun, meziročně o 3,5 procenta více. Z toho 616,8 miliardy tvořily důchody. Podpora v nezaměstnanosti dosáhla 18,6 miliardy korun a vzrostla o 49,5 procenta, což ministerstvo spojuje se změnou pravidel od začátku roku [1].
Kapitálové výdaje činily 198,5 miliardy korun, o 15,1 procenta více než před rokem, a vyčerpaly tři čtvrtiny částky plánované na celý rok. Do Státního fondu dopravní infrastruktury směřovalo 82 miliard korun (plus 9,5 procenta). Výrazně vzrostly také investiční nákupy ministerstev obrany a vnitra [1].