Ekonomika Česka je tržní hospodářství silně orientované na zahraniční obchod. Naprostá většina českého vývozu směřuje do zemí Evropské unie [4]. Podíl Ruska na českém vývozu v jednom sledovaném období klesl na 1,7 procenta, zatímco v roce 2012 dosahoval bezmála čtyř procent [4]. Ve stejném období se export do Ruska meziročně snížil o 12 procent a dovoz z Ruska do Česka se propadl o 40 procent, podle údajů Českého statistického úřadu [4].
Hospodářský růst a inflace v roce 2015
Ve 3. čtvrtletí 2015 vzrostl reálný hrubý domácí produkt Česka mezičtvrtletně o 0,7 procenta a meziročně o 4,1 procenta, čímž už třetí čtvrtletí v řadě překročil čtyřprocentní hranici, podle lednové makroekonomické predikce Ministerstva financí ČR [1]. Růst byl tažen především zpracovatelským průmyslem, stavebnictvím a odvětvím obchodu a dopravy [1]. Ministerstvo financí v lednu 2016 upravilo odhad růstu HDP za rok 2015 na 4,6 procenta [1]. Část růstu podle ministerstva způsobily jednorázové faktory, zejména čerpání prostředků z fondů Evropské unie z programového období 2007–2013 s odhadovaným příspěvkem 0,8 procentního bodu a pokles korunové ceny ropy s příspěvkem 0,9 procentního bodu [1].
Míra inflace za rok 2015 dosáhla 0,3 procenta, což bylo nejméně od roku 2003 a druhá nejnižší hodnota v historii samostatné České republiky [1]. Míra nezaměstnanosti podle výběrového šetření pracovních sil klesla ve 3. čtvrtletí 2015 na 4,8 procenta, druhou nejnižší hodnotu v Evropské unii po Německu se 4,4 procenty [1]. Přebytek běžného účtu platební bilance za rok 2015 pravděpodobně dosáhl 1,2 procenta HDP, nejvíce v historii samostatné České republiky [1].
Veřejné finance v roce 2015
Podle fiskálního výhledu Ministerstva financí ČR z listopadu 2015 dosáhly investice sektoru vládních institucí v roce 2015 nejvyšší úrovně minimálně od roku 1995, a to i po zohlednění nákladů na pronájem bojových letounů JAS-39 Gripen, kdy převýšily nejvyšší předkrizovou úroveň o více než deset miliard korun [2]. V roce 2015 se poprvé v historii České republiky podařilo prodat na primárním trhu státní dluhopisy se záporným výnosem: dne 28. srpna 2015 šlo o střednědobé dluhopisy s výnosem −0,001 procenta v objemu téměř 4,2 miliardy korun [2]. U emisí splatných v roce 2017 dosáhl výnos 11. září 2015 hodnoty −0,212 procenta při objemu 16,6 miliardy korun a 14. října 2015 hodnoty −0,323 procenta při objemu 9,2 miliardy korun [2]. V aukci z 11. listopadu 2015 byly umístěny střednědobé a dlouhodobé státní dluhopisy v celkové jmenovité hodnotě 11 miliard korun s průměrným výnosem −0,332 procenta [2]. Koaliční vláda se v roce 2015 dohodla na schodku státního rozpočtu pro rok 2016 ve výši 70 miliard korun [2].
Vývoj v roce 2022
V dubnové makroekonomické predikci z roku 2022 Ministerstvo financí ČR odhadlo, že růst české ekonomiky zpomalí na 1,2 procenta a inflace dosáhne 12,3 procenta, zatímco v lednové predikci téhož roku, vydané před ruskou invazí na Ukrajinu, počítalo s růstem 3,1 procenta a inflací kolem deseti procent [3]. Ekonomika v roce 2021 vzrostla o 3,3 procenta [3]. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) odhad označil za zatížený „extrémní nejistotou“ a uvedl, že nárůst cen energií o dvacet procent ve druhém pololetí roku by podle modelů ministerstva vyvolal jednoprocentní zvýšení průměrné inflace [3]. Ministerstvo předpokládalo, že inflace kulminuje ve druhém čtvrtletí 2022 nad úrovní 13 procent a v roce 2023 zpomalí na 4,4 procenta [3].
Podle ministra Stanjury měla válka na Ukrajině spolu s inflací zchladit spotřebu domácností, jež v roce 2021 vzrostla meziročně o 4,4 procenta, zatímco pro rok 2022 ministerstvo odhadovalo růst jen o půl procenta [3]. Stanjura potvrdil, že nový odhad bude vyžadovat novelu státního rozpočtu, kterou vláda plánovala předložit do konce června 2022 [3]. V souvislosti s uprchlickou krizí uvedl, že v Česku bylo v té době registrováno zhruba 325 tisíc běženců z Ukrajiny, a odhadl náklady na jejich pobyt na přibližně dvě miliardy eur, tedy asi 50 miliard korun, které vláda plánovala částečně krýt z evropských fondů [3].
Guvernér České národní banky Jiří Rusnok v souvislosti se zpomalením růstu uvedl v České televizi, že banka „bude rádi za černou nulu už na konci tohoto roku“ [3]. Hospodářská komora na konci března 2022 zveřejnila odhad růstu ekonomiky ve výši 1,2 procenta, shodný s odhadem ministerstva financí [3].