Česká hymna je píseň Kde domov můj, jejíž první sloka je státní hymnou České republiky. Je jedním ze šesti státních symbolů, spolu se státními znaky, trikolorou, vlajkou státu, vlajkou prezidenta a státní pečetí. Zákon stanoví, že se používá vhodným a důstojným způsobem, například při státních svátcích a jiných vhodných příležitostech. [4]
Vznik a šíření
Píseň poprvé zazněla 21. prosince 1834 v pražském Stavovském divadle ve frašce Fidlovačka, aneb žádný hněv a žádná rvačka. Hudbu složil František Škroup, text napsal Josef Kajetán Tyl. Píseň zpíval Karel Strakatý v roli slepého houslisty. Podle historiků by bez jeho dalšího zpívání upadla v zapomnění. [1][4]
Již v následujícím roce vyšla ve sborníku Věnec zpěvů vlasteneckých a zpívala se ve školách, v rodinách i v ochotnických divadlech. Mezi její šiřitele patřil také pěvec Jan Křtitel Píšek, který ji podle Českého rozhlasu zpíval ve Frankfurtu a v Londýně u královského dvora. [1][4]
Podle literárního vědce Ferdinanda Strejčka první sloka popisuje konkrétní místa, a to nuselské údolí, dnes část Prahy. Píseň má čtyři sloky, ale hymnou je pouze první. Slovensky zpívaná verze se nazývá Domov Slováka a píseň si osvojili i Bulhaři, kteří zpívají všechny čtyři sloky. [3]
Autorství a rukopis
Autorství Tyla a Škroupa je podle Českého rozhlasu nesporné. Shodu melodie s motivem Mozartovy symfonie pro dechy označila pracovnice Českého muzea hudby Markéta Kabelková za čistě náhodnou a Škroupa z plagiátorství obviňovat nelze. [4]
Divadelní oddělení Národního muzea uchovává záznam písně, který se téměř devadesát let vedl jako autograf Tyla a Škroupa. Při přípravě publikace k 180. výročí premiéry vyslovil Václav Štěpán pochybnost, že text psal Tyl, protože se písmo liší od nesporného rukopisu Fidlovačky v plzeňském archivu. Společnost pro písmoznalectví zkoumala rukopis kriminalistickými metodami. Srovnání notového zápisu se Škroupovou partiturou přineslo nejasný výsledek a zkoumání nebylo ukončeno. [4]
Nahrávky
Jedna z nejstarších dochovaných nahrávek české hymny pochází z roku 1900. [4] Vláda představila nové nahrávky v roce 2008, při Dni české státnosti 28. září v Pantheonu Národního muzea. Z podnětu premiéra Mirka Topolánka je nastudoval sbor opery Národního divadla a Orchestr Národního divadla pod vedením Jiřího Bělohlávka. Vznikla čtyři provedení: ženský sólový zpěv Kateřiny Kněžíkové, mužský sólový zpěv Adama Plachetky, sborový zpěv a orchestrální verze. Disk je součástí publikace Kde domov můj?, která obsahuje i historické nahrávky z let 1908 až 1951. [1][2]