Senát Parlamentu České republiky schválil 30. září 2026 na své 30. schůzi návrh zahraničních armádních misí, který snižuje maximální počet vojáků vysílaných na obranu východního křídla NATO o 400 na 1600 v příštích dvou letech. Šlo o poslední schůzi Senátu v předvolebním složení. V předchozích letech se počet vojáků naopak zvyšoval v souvislosti s ruskou agresí proti Ukrajině. Armádní mise musí schválit také Poslanecká sněmovna, jejíž výbor pro obranu návrh již podpořil.[1][2]*
Zdůvodnění ministerstva obrany
Ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) pokles zdůvodnil úsporami a skutečností, že maximální počet vysílaných vojáků nebyl v minulosti naplňován. Zůna uvedl, že naopak vzroste počet vojáků vyčleněných do sil NATO, a že se tak celkový český podíl na odstrašení zvyšuje. Vláda uvedla, že v květnu 2026 bylo na Slovensku, v Polsku, Litvě a Lotyšsku nasazeno celkem 427 českých vojáků. Návrh počítá i s možným nasazením v Estonsku, Maďarsku, Rumunsku, Bulharsku a nově ve Finsku, podle potřeb aliance.[1][2]
Kritika ze Senátu
Předseda senátního výboru pro obranu Pavel Fischer (za TOP 09) se nad snížením pozastavil s ohledem na politiku odstrašení, jejímž cílem je zamezit případné agresi. Fischerovi také vadilo, že v návrhu chybí označení Ruska jako agresora a Ukrajiny jako oběti. Na jeho otázku, kdy se jako ministr obrany vypraví na Ukrajinu, Zůna s poukazem na jiné cesty neodpověděl a uvedl, že kontakt s ukrajinskou stranou je na programu jednání ministrů obrany států EU a NATO.[1][2]
Další změny v misích
Podle plánu armádních misí mohlo v roce 2025 v zahraničí sloužit až 2666 českých vojáků, v roce 2026 až 2571. V příštím roce by to mělo být 2091 vojáků, o rok později 2066. Náklady na zahraniční operace vláda vyčíslila na maximálně 2,542 miliardy korun v roce 2027 a 2,437 miliardy korun v roce 2028, náklady na vyslání vojáků v letech 2025 a 2026 byly vyčísleny na celkem 4,3 miliardy korun.[1]
Zvýšit se má ze 40 na 60 počet vojáků zapojených do výcviku ukrajinských bojovníků mimo EU, zatímco počet ukrajinských bojovníků cvičených přímo v Česku klesne z 800 na nejvýše 100; v roce 2025 bylo v Česku vycvičeno 564 ukrajinských vojáků. Počet vojáků k ochraně diplomatického zastoupení na Ukrajině se má zvýšit z 20 na 30. Klesnout má počet vojáků v misi KFOR v Kosovu z 50 na 25 a v misi EUFOR Althea v Bosně a Hercegovině z 200 na 15 v roce 2028. Snížit se má také počet vojáků v misi NATO v Iráku a Kuvajtu z 20 na polovinu, naopak počet vojenských instruktorů v Mauretánii a Keni se má zvýšit z 30 na 50 v obou zemích. Návrh dále umožňuje působení až 2000 vojáků členských států NATO na území Česka.[1][2]