Agentura STEM zjišťovala vnímání Václava Havla od 14. do 20. září 2026 na vzorku 1315 obyvatel České republiky. Pozitivně ho hodnotí 76 procent dotázaných, v roce 2002 to bylo 71 procent.[1][2] Průzkum vyšel v době, kdy se připomíná 90. výročí Havlova narození.[2]
Rozdíly mezi skupinami
Hodnocení se liší podle věku. Mezi lidmi ve věku 18 až 29 let je kladné u 88 procent, ve skupině nad 60 let u 60 procent.[1][2] Starší lidé také častěji uvádějí, že Havel nese vinu za většinu dnešních problémů země: v této skupině 32 procent, v celé populaci 17 procent.[2]
Výrazné jsou i rozdíly podle stranických preferencí. Mezi voliči stran sněmovní opozice, tedy ODS, STAN, Pirátů, KDU-ČSL a TOP 09, hodnotí Havla pozitivně 95 procent, mezi voliči koalice ANO, SPD a Motoristů 62 procent.[1][2] Analytik STEM Jiří Táborský upozornil, že voliči mimoparlamentních stran a nevoliči označují Havla za viníka dnešních problémů ve 40 procentech případů.[2]
Důvody hodnocení
Dotázaní, kteří Havla hodnotí pozitivně, si podle průzkumu nejvíce váží jeho úspěchů v zahraniční politice a jeho odvahy a postojů za komunistického režimu. Kritici mu nejčastěji vytýkají, že podle nich zavinil špatný vývoj země po roce 1989, nebo že byl oddaný Západu, Spojeným státům a Severoatlantické alianci.[1]
Související hesla: STEM, Václav Havel