Nejvyšší soud odmítl dovolání hasiče a úřednice odsouzených za pochybení při havárii na řece Bečvě v roce 2020 a potvrdil jejich peněžité tresty. Rozhodl v neveřejném zasedání, což 2. listopadu 2026 uvedla mluvčí soudu Gabriela Tomíčková; ČTK rozhodnutí zjistila z justiční databáze. Plné odůvodnění v té době nebylo dostupné a odsouzení se ještě mohou obrátit se stížností na Ústavní soud [1][2].
Tresty
Oba dostali peněžitý trest za maření úkolu úřední osoby. Odvolací Krajský soud v Olomouci snížil úřednici trest ze 60 000 na 40 000 korun kvůli změně právní kvalifikace, hasiči potvrdil 30 000 korun [1][2].
Důvody odsouzení
Hasič podle pravomocného verdiktu z nedbalosti závažně porušil povinnosti při řízení záchranných prací 20. září 2020 v Choryni na Vsetínsku a okolí, kde rybáři pozorovali první mrtvé ryby. Měl chránit životní prostředí, zajistit průzkum a odebírat vzorky [1][2]. Úřednice, referentka odboru životního prostředí a výstavby v Rožnově pod Radhoštěm, podle téhož rozhodnutí odpovídá za nezákonné správní rozhodnutí z roku 2018, kterým firmě Energoaqua povolila shromažďovat v lagunách povrchové vody místo vyčištěných vod z čistírny. Laguny tak jako poslední pojistka nemohly zastavit případný únik nedostatečně vyčištěných odpadních vod do řeky [1][3].
Postavení firmy Energoaqua
Soudy označily firmu Energoaqua za viníka ekologické havárie; firma vinu popírala. Podle jiného pravomocného rozhodnutí vsetínského soudu nebyla potrestána, protože se nepodařilo zjistit konkrétního viníka havárie a právnická osoba proto není trestně odpovědná. Česká inspekce životního prostředí jí uložila pokutu pět milionů korun za vypouštění odpadních vod v rozporu s povolením a Ministerstvo životního prostředí pokutu potvrdilo [1][3].
Následky havárie
Bečvu na rozhraní Zlínského a Olomouckého kraje kontaminoval kyanid. Znečištění zasáhlo zhruba 40 kilometrů toku a usmrtilo více než 40 tun ryb [1][3].