Okresní soud v Mostě dne 5. listopadu 2026 pokračoval v řízení o návrhu na podmínečné propuštění Zdeňka Navrátila, dříve vystupujícího pod jménem Vocásek.[1] Jde o muže, který byl v době jednání ve vězení nepřetržitě přes 39 let, podle serveru iDNES.cz mu bylo čtyřiašedesát let, podle ČTK pětašedesát.[1][2] Navrátil je v současnosti umístěn ve věznici Bělušice u Mostu.[1]
Průběh jednání
Na programu jednání byly listinné důkazy a soudce podle ČTK předběžně počítal s vydáním rozhodnutí.[1] Podle iDNES.cz u soudu nezaznělo nic v Navrátilův prospěch.[2] Psycholožka věznice propuštění nedoporučila a podle jejího hodnocení u Navrátila přetrvává porucha osobnosti, aniž by nastal posun.[1] Žalobce Jakub Procházka upozornil na rozpor mezi znaleckým posudkem z roku 2022 a posudkem zpracovaným v nynější trestní věci, což bylo podle něj jedním z důvodů, proč státní zastupitelství podalo stížnost proti předchozímu rozhodnutí mosteckého soudu.[1]
Předchozí průběh řízení
Navrátil o propuštění žádal opakovaně již dříve.[1] V září 2025 Okresní soud v Mostě jeho návrhu vyhověl a stanovil zkušební dobu na sedm let.[2] Krajský soud toto rozhodnutí v prosinci 2025 v neveřejném zasedání zrušil poté, co se proti němu odvolala státní zástupkyně.[1][2] Záruku za Navrátila před zářijovým jednáním v roce 2025 pozastavil spolek Oikia, novou záruku následně nabídla Společnost pro právní stát.[1]
Okolnosti odsouzení
Navrátil byl odsouzen za dvě vraždy spáchané v 80. letech 20. století, podle iDNES.cz navíc za čin, který soud vyhodnotil jako vražedný pokus.[1][2] Podle ČTK vraždil kvůli vyřizování osobních účtů a ze zištných důvodů a jeho činy se vyznačovaly brutalitou.[1] Patřil mezi poslední osoby odsouzené v Československu k trestu smrti, popravě unikl v souvislosti se změnami po listopadu 1989, kdy došlo i ke zrušení trestu smrti.[1] Podle iDNES.cz výkon trestu smrti pozastavil dva dny po jeho vynesení tehdejší prezident Václav Havel.[2] V srpnu 1990 mu soud původní trest změnil na doživotí.[1]
Podmínky propuštění
Pro podmínečné propuštění musí u doživotně odsouzených uplynout nejméně 20 let trestu.[1] Dále musí odsouzený svým chováním a plněním povinností ve vězení prokázat polepšení a musí od něj být možné očekávat řádný život po propuštění.[1]