U obce Zdislava na Liberecku byl 31. října 2026 slavnostně otevřen zrekonstruovaný vojenský bunkr z roku 1938, lidově nazývaný řopík, který skupina vojáků aktivní zálohy a nadšenců přeměnila na malé muzeum lehkého opevnění [1][2]. Objekt má sloužit i akcím Přípravy občanů k obraně státu (POKOS) a k výuce žáků [1][2].
Rekonstrukce a vybavení
Mluvčí projektu ŘOPík Zdislava Alan Fabik řekl, že organizátoři hledali místo, kde by bylo možné vzdělávací akce pořádat jinak než ve škole nebo ve stanu [1]. Podle něj se objektu pokusili navrátit podobu z doby jeho vzniku. "Je zrekonstruován a je tam zapůjčeno vybavení včetně zbraní asi za čtvrt milionu. Vypadá, jako kdyby čekal na svoje využití," uvedl Fabik [1][2]. Podle jeho slov mají většinu prací na obnově hotovou, dořešit chtějí ještě okolí objektu a zázemí pro návštěvníky, zejména pro školy [1][2]. Slavnostní otevření 31. října 2026 bylo první akcí pro veřejnost [1][2].
Historie objektu
Řopík u Zdislavy nese označení S2/243/A-1207 a byl součástí takzvané Liběchovské příčky, která měla zastavit vojska postupující směrem na Prahu po proražení hlavní obranné linie [1][2]. Úsek S2 chránil Liberec ze západní strany, od Vápenného vrchu u Chrastavy směrem ke Stráži pod Ralskem [1][2]. Objekt byl vybetonován 9. srpna 1938 s pevností betonu 450 kilogramů na centimetr čtvereční, tedy přibližně dvojnásobnou oproti běžnému standardu [1][2]. Měl být vyzbrojen lehkým kulometem vz. 26 a chránit směr k silnici z Jitravy do Zdislavy, kvůli odstoupení pohraničí po Mnichovské dohodě v roce 1938 ale nebyl nikdy plně obsazen ani vyzbrojen [1][2].
Řopíky a další muzeum v regionu
Řopíky vznikaly koncem 30. let 20. století jako součást pohraničního opevnění, jejich název pochází ze zkratky ŘOP, tedy Ředitelství opevňovacích prací, které výstavbu řídilo [1][2]. Do podzimu 1938 jich na území Československa vzniklo přes 10 000 [1][2]. V libereckém regionu funguje podobné malé muzeum už několik let v objektu lehkého opevnění v Krásné Studánce na okraji Liberce, kde nadšenci obnovili původní podobu z roku 1938 včetně dobové výzbroje a kam se veřejnost dostane při akcích několikrát ročně [1][2].