Zámek Náchod stojí v Náchodě v Královéhradeckém kraji a vyrostl na místě středověkého hradu. Dnes je památkově chráněným objektem ve správě Národního památkového ústavu.[3]
Středověký hrad
První zmínka o Náchodsku pochází z poloviny 11. století, kdy kníže Vratislav II. uspořádal při tažení do Slezska v roce 1068 na blízkém Dobeníně volbu pražského biskupa. V 11. a 12. století zřejmě existovala strážní osada poblíž zemské brány Branka, v místě dnešního Starého Města.[1] Hrad a pravděpodobně i město založil v polovině 13. století Hron z rodu Načeraticů. Hrad stál při zemské obchodní stezce poblíž česko-kladské hranice, a měl proto velký strategický význam.[1]
Hronovi potomci drželi Náchod do roku 1321, kdy jej získal král Jan Lucemburský; od něj jej roku 1325 převzal Hynek z Dubé. Páni z Dubé drželi panství do roku 1367. Roku 1414 Náchod získal Boček z Kunštátu a Poděbrad a roku 1427 po otci Viktorínovi zdědil panství budoucí král Jiří z Poděbrad.[1] Za husitských válek hrad drželi husité a jeho osádka odrážela útoky z katolického Slezska. V roce 1437 hrad i město dobyl Jan Kolda ze Žampachu. Jiří z Poděbrad vstoupil do držení dědictví roku 1456, kdy hrad dobyl.[1]
Smiřičtí a Trčkové
Zikmund Smiřický ze Smiřic koupil Náchod roku 1544 a panství zůstalo v majetku rodu do roku 1620. Smiřičtí patřili ve druhé polovině 16. století k nejbohatším rodům v Čechách a jejich vláda byla spojena s rozsáhlou stavební činností. Majetek byl zabaven při pobělohorských konfiskacích za účast v stavovském povstání.[2] Poslední mužský člen rodu Albrecht Jan zdědil panství roku 1614, účastnil se květnové defenestrace 1618 a byl jedním z třiceti direktorů; zemřel v listopadu 1618. Panství získala jeho sestra Markéta Salomena.[2] Na zámku přenocoval při útěku ze země po bitvě na Bílé hoře Fridrich Falcký, nazývaný Zimní král.[2] Mezi 27 českými předáky popravenými na Staroměstském náměstí 21. června 1621 byl i náchodský měšťan Tobiáš Štefek z Koloděj, člen stavovského direktoria a regent smiřického panství.[2]
V roce 1623 koupila panství Magdalena Trčková z Lípy a několik let poté je postoupila synovi Adamu Erdmanovi Trčkovi, posledním majiteli z české šlechty. Jeho švagrem byl velitel císařských vojsk Albrecht z Valdštejna, který se podle zdroje snad na náchodském zámku narodil roku 1583. Adam stál při příbuzném až do jeho smrti 25. února 1634, kdy byl spolu s ním zavražděn v Chebu.[2]
Po roce 1945
Po druhé světové válce byl zámek zkonfiskován knížecí rodině Schaumburg-Lippe a stal se státním majetkem. Národní kulturní komise jej převzala 23. září 1948. Prvním poválečným kastelánem byl Jan Slezák. Zámek byl znovu otevřen návštěvníkům koncem 40. let, prohlídky však probíhaly již za Schaumburg-Lippů.[3] Od roku 1958 je areál památkově chráněný.[3]
Od 60. let probíhaly přípravy kompletní obnovy. Vzorová památková obnova začala v 70. letech, kdy byl zámek uzavřen. Byly vyměněny dveře, okna a ploty a vznikly nové sgrafitové fasády. Návštěvníkům se zámek zpřístupnil roku 1977 a expozice představovala éru Piccolominiů a barokní umění. Obnova areálu nebyla dokončena a zastavila se u vstupních objektů, úřednického traktu a turionu.[3] Po roce 1989 vznesla rodina Schaumburg-Lippe nárok na restituci zámků v Náchodě a Ratibořicích, neúspěšně. V 90. letech zámek spravoval Památkový ústav v Pardubicích, od roku 2003 jej spravuje Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště v Pardubicích.[3]