Chrám svaté Barbory je pozdně gotická stavba katedrálního typu v Kutné Hoře ve Středočeském kraji. Je zapsán na Seznam světového dědictví UNESCO, a to spolu s historickým jádrem města a sedleckou katedrálou zasvěcenou Nanebevzetí Panny Marie a svatému Janu Křtiteli.[1] Národní památkový ústav uvádí, že centrum někdejšího královského horního města i oba kostely na seznamu figurují od roku 1995.[2]
Zasvěcení a význam pro město
Chrám nese jméno panny Barbory, raně křesťanské mučednice. Lidé ji vzývají jako pomocnici v nouzi a přímluvkyni za dobrou smrt, je také patronkou lidí s nebezpečným povoláním, zejména horníků.[1] Podle oficiálního webu chrámu to byli právě horníci, kdo se nejvíce přičinil o rozkvět středověkého města a o stavbu katedrály, již své ochránkyni věnovali.[1] Kutná Hora získala díky bohatým nalezištím stříbra v okolí a královské mincovně ve Vlašském dvoře přízvisko „pokladnice Českého království“.[2] Rozvoj města vyvrcholil koncem 15. století a v té době byl založen kostel zasvěcený patronce horníků, označovaný jako architektonicky nejvýznamnější v Kutné Hoře.[2]
Dějiny stavby
Počátky stavby sahají do druhé poloviny 14. století a jsou spojeny s parléřovskou hutí. Na její práci navázali další umělci a stavitelé, mezi nimi Benedikt Ried. Je uváděn jako autor empory, tedy vnitřní galerie v patře, dále koncepce stanových střech a krouženého zaklenutí hlavního prostoru.[1]
V polovině 16. století došlo v kutnohorských dolech stříbro a stavba musela být provizorně ukončena.[1] Následující staletí přinesla rekonstrukce a výměny vybavení, převážně v barokním duchu. Dnešní podoba chrámu vznikla na přelomu 19. a 20. století při rozsáhlé regotizaci a celkové obnově.[1] Od poloviny 16. století se podle Národního památkového ústavu ve městě projevovala stagnace, která se naplno ukázala v 17. století.[2]
Výzdoba a vybavení
Chrám je galerií především gotických fresek a kamenického umění, své stopy v něm ale zanechaly všechny generace.[1] V hlavní lodi stojí renesanční kazatelna s barokním obložením. Jezuité do chrámu pořídili velké množství barokních oltářů, soch i maleb.[1]
Na počátku 20. století nechali donátoři novogotické obnovy vyzdobit velkou část oken vitrážemi. Malíř František Urban na nich zobrazil křesťanské náměty i významné události své doby.[1] V roce 2014 vznikla zatím poslední výtvarná úprava, vitráž se svatou Anežkou Přemyslovnou v posledním čirém okně jižní lodi.[1]
Kutná Hora jako památka světového dědictví
Mezi symbolické stavby Kutné Hory řadí Národní památkový ústav oba hlavní kostely, tedy chrám svaté Barbory a sedleckou katedrálu, dále kostel svatého Jakuba, Vlašský dvůr a jezuitské koleje.[2] Status památky světového dědictví podle něj městu pomohl s obnovou většiny významných památek.[2]