Kostel Všech svatých s kostnicí stojí v Sedlci v okolí dnešní Kutné Hory ve Středočeském kraji. Vznikl v první polovině 14. století a patřil ke klášteru cisterciáků, který už neexistuje.[1]
Klášter a hřbitov
Šlechtic Miroslav daroval cisterciákům velké pozemky poblíž dnešní Kutné Hory. Nejstarší klášter tohoto řádu na dnešním českém území má zakládací listinu z roku 1142. V první polovině 13. století klášter upadal pro nedostatek peněz, ve druhé polovině téhož století ale jeden z mnichů našel stříbro na pozemcích kláštera, klášter zbohatl a vznikla Kutná Hora.[1]
Ve 14. století měla Kutná Hora téměř 80 tisíc obyvatel. Lidé v ní umírali hladem, na mor, při dolování, kvůli špatné hygieně i válečným konfliktům. Většina zemřelých byla pohřbena v Sedlci, kde byl jediný funkční křesťanský hřbitov, který měl koncem 14. století 3,5 hektaru. Oblibu hřbitova podle pověsti zvyšovalo, že opat Heidenreich přivezl z cesty do Jeruzaléma hrst hlíny z Hakeldamy a založil tak první svaté pole ve Střední Evropě.[1]
Vznik a stavba
Protože v 14. a 15. století umíralo mnoho lidí a později bylo třeba uvolnit plochu, bylo nutné hřbitov zmenšit a vykopané kosti uložit s úctou. Křesťanské zvyklosti vyžadují ukládání kosterních ostatků pod úroveň země, proto vznikl dvoupodlažní hřbitovní kostel. V podzemní dolní kapli se ukládaly ostatky, v horní se konaly bohoslužby za zemřelé.[1]
Přesné datum dostavění kostela není známo, odborníci se kloní k první polovině 14. století.[1]
Pozdější osudy
Při husitských válkách v roce 1421 utrpěla pravděpodobně střecha i statika kostela. Gotický chrám zasvěcený Nanebevzetí Panny Marie a svatému Janu Křtiteli, který stojí poblíž a vznikla v letech 1290 až 1320, byla vypálena a cisterciáci zde byli zavražděni. Život do kláštera se vracel pomalu, pravděpodobně až kolem přelomu 15. a 16. století. V 17. století prošel kostel částečnou opravou.[1]
Na přelomu 17. a 18. století opat Jindřich Snopek získal prostředky na opravu katedrály a přizval k ní přední umělce, mezi nimi architekta Jana Blažeje Santiniho Aichela. Santini opravil také kostel s kostnicí a považuje se za tvůrce první výzdoby dolní kaple z kostí.[1]
Císař Josef II. klášter cisterciáků v roce 1783 zrušil a jeho objekty se prodaly ve veřejné dražbě. Katedrála začala sloužit jako sklad, v konventu se zpracovával tabák a patronát nad kostelem Všech svatých převzala rodina Schwarzenbergů. Hřbitov byl zmenšen a kosti ze zrušených hrobů uložili zčásti do kostnice, zčásti do hromadné hrobky. Schwarzenbergové během 19. století financovali rozsáhlou rekonstrukci kostnice spojenou s obnovou a rozšířením kosterní výzdoby. Ta byla dokončena v roce 1870 a jejím autorem byl František Rint.[1]