Katedrála Nanebevzetí Panny Marie a svatého Jana Křtitele

Katedrála Nanebevzetí Panny Marie stojí v Sedlci, části Kutné Hory. Je bývalým kostelem cisterciáckého kláštera a podle sedleckých památek stále funkčním farním kostelem.[1] Spolu s historickým jádrem Kutné Hory a kostelem sv. Barbory je od roku 1995 na Seznamu světového dědictví.[1][2]

Klášter a první kostel

Se založením sedleckého kláštera je spojen příchod dvanácti cisterciáků z bavorského Waldsassenu, k němuž došlo někdy po roce 1142. Zakládací listina vznikla kolem roku 1145 a její faksimile je vystaveno v klenotnici katedrály. V letech 1142 až 1148 byl na místě dnešní katedrály postaven původní románský kostel; část jeho základů byla odkryta při rekonstrukci v roce 2008.[1] Národní památkový ústav řadí sedlecký klášter k pozoruhodnostem Kutné Hory a uvádí jeho založení v polovině 12. století.[2]

Gotická stavba a zničení

Gotická katedrála byla podle stránek vystavěna během třiceti let kolem přelomu 13. a 14. století. V noci z 24. na 25. dubna 1421 husité klášter vypálili: mniši zahynuli, klášter byl vyloupen a katedrála podpálena. Život se do Sedlce vrátil v první polovině 16. století a torzo katedrály čekalo na obnovu téměř tři sta let. Zachované zbytky budily i tak údiv svou velkorysostí a katedrála dostala přezdívku Splendissima Basilica.[1]

Obnova Santiniho

Obnovu navrhl architekt Jan Blažej Santini Aichel. Zachoval jednoduché gotické linie a spojil je s prvky zdobného baroka, což sedlecké stránky označují jako barokní gotiku. Podle Národního památkového ústavu navrhl Santini při obnově novou klenbu.[1][2] Právě pro toto spojení stylů ji podle stránek v roce 1995 zapsali na seznam UNESCO.[1]

Výzdoba

V interiéru jsou vystaveny barokní obrazy z počátku 18. století. Dva z nich, Vypálení sedleckého kláštera a Umučení sv. Filipa a Jakuba, namaloval Michael Leopold Willmann (1630 až 1706). Podle průvodce se malířství učil u otce, kolem roku 1650 odjel do Nizozemska a kolem roku 1660 do Polska. Tam přestoupil ke katolictví a převážnou část života strávil v lubušském klášteře. Pro Sedlec pracoval až v pozdním věku, poté co poznal opata Jindřicha Snopka.[1]

Praktické informace

Podle stránek sedleckých památek lze vstupenky koupit jen přes internet nebo v Informačním centru Sedlec v Zámecké ulici 279; aktuální otevírací dobu a mimořádná omezení uvádějí tyto stránky.[1]