Dopravní podnik města Brna, a. s., je akciová společnost statutárního města Brna, jejímž hlavním úkolem je zajišťovat provoz hromadné dopravy na území města. Provozuje tramvajovou, autobusovou a trolejbusovou dopravu a také lodní dopravu na Brněnské přehradě.[1]
Činnost
Podnik uvádí, že dopravní obslužnost v Brně zajišťuje nepřetržitě, tedy 24 hodin denně a sedm dní v týdnu, a podle potřeby reaguje na mimořádné události.[1] Spravuje a rozšiřuje také sbírku historických a retro vozidel. Cestující se s nimi mohou svézt na pravidelných sezónních linkách nebo je objednat pro soukromé jízdy.[1] Ve vizi a politice podnik zdůrazňuje služby cestujícím, podporu odborného růstu zaměstnanců a spolehlivost pro město.[1]
Koněspřežná dráha
Provoz městské hromadné dopravy v Brně začal 17. srpna 1869 zprovozněním první koněspřežné dráhy na dnešním území Česka. Brno bylo po Vídni a Budapešti třetím městem tehdejší rakousko-uherské monarchie s takovou dopravou. Na první trati z Moravského náměstí do Králova Pole jezdilo šest vozů v patnáctiminutovém intervalu. V roce 1870 už fungovalo 52 vozů na čtyřech tratích a jedné nákladní vlečce, k síti patřily tři vozovny v Pisárkách, v Králově Poli a v Raduitově (Marešově) ulici.[1] Koněspřežná dráha jezdila, s přestávkou v letech 1875 až 1876, do roku 1881, kdy byl provoz zastaven pro nerentabilitu.[1]
Parní provoz
Parní pouliční dráha zahájila provoz 24. května 1884 na trati Pisárky až Královo Pole a ještě téhož roku se rozšířila o úsek Václavská až Ústřední hřbitov. Postupně bylo nasazeno 15 lokomotiv a 31 vlečných vozů a o dva roky později vznikla nová společnost.[1] Parní provoz nezanikl ani po elektrifikaci osobní dopravy. Počet lokomotiv se snížil na čtyři, které sloužily v nákladní vlečkové dopravě a v osobní dopravě je bylo možné použít při výpadcích napájení nebo o nedělích a svátcích.[1] Poslední lokomotiva Caroline, dnes exponát Technického muzea v Brně, vozila nákladní vagony ulicemi do února 1926, kdy byla převedena na vlečku Zbrojovky napojenou na síť ČSD. Druhá etapa parního provozu přišla ve čtyřicátých letech po připojení místní dráhy Brno–Líšeň ke Společnosti brněnských elektrických pouličních drah.[1]
Elektrický provoz
Stavba pouliční dráhy s elektrickým pohonem začala v roce 1900 a provoz byl zahájen 21. června téhož roku.[1]