Chrudim je město v Pardubickém kraji, nazývané také Athény východních Čech. Stojí mezi Železnými horami a Polabskou nížinou, 110 km východně od Prahy, od Hradce Králové je vzdálená 33 km a od krajských Pardubic 10 km k jihu [2].
Poloha a krajina
Geomorfologicky se město rozkládá ve Svitavské tabuli, části České tabule. Jižně od města se zvedají Železné hory, jejichž nejvyšší horou je Vestec s 668 m n. m. Město leží ve výšce 243 až 300 m n. m. [2].
Městem protéká řeka Chrudimka. Její pramen je asi 20 km jihovýchodně ve Žďárských vrších (chráněná krajinná oblast), a po toku dlouhém 108 km ústí v Pardubicích do Labe. Průměrný průtok v ústí činí 6,01 m³/s. U obce Seč stojí na řece údolní přehradní nádrž, kterou lidé hojně využívají k rekreaci a vodním sportům [2]. Podnebí je podle města nadprůměrně teplé s průměrnými srážkami; průměrná teplota je 7 °C a nejteplejším měsícem je červenec s 17,5 °C. Oblast má vydatné zásoby podzemních vod [2].
Poloha v Pardubickém kraji je podle města silně exponovaná, protože blízké Pardubice jsou populačním a ekonomickým střediskem kraje. Chrudim leží v zázemí hradecko-pardubické aglomerace, v níž žije necelých 300 tisíc lidí a která je pátým nejlidnatějším urbanizovaným prostorem v Česku po Praze, Brně, Ostravě a severočeské konurbaci [2].
Dějiny
Území města bylo osídleno už několik tisíc let před první písemnou zmínkou. Archeologické výzkumy dokládají opevněné sídliště na návrší Pumberky severovýchodně od centra, datované zhruba šest až sedm tisíc let zpět. Velmi husté osídlení pochází z doby lužické kultury (1200–900 př. n. l.). Prvním národem, jehož jméno se dochovalo, byli Keltové, kteří tu sídlili od 5. století př. n. l. zhruba do počátku letopočtu [1]. V 7.–8. století přišli Slované a nad Chrudimkou vzniklo patrně v 9. století hradiště, jedno ze správních středisek raného českého státu [1].
První spolehlivá písemná zmínka se vztahuje k roku 1055, kdy zde podle Kosmovy kroniky zemřel kníže Břetislav I. Podstatným mezníkem se stalo založení královského města Přemyslem Otakarem II., k němuž došlo někdy před rokem 1276. Město leželo na zemské stezce z Prahy na Moravu, což rozvoji pomáhalo, a v rozvinutém středověku se řadilo k předním městům království. Od roku 1307 byla s přestávkami královským věnným městem, které poskytovalo příjmy manželkám českých panovníků, a tato tradice trvala až do zániku habsburské monarchie roku 1918 [1].
Když začaly husitské války (1419–1434), město stanulo proti katolíkům a německy mluvící část obyvatel odešla. Od té doby je Chrudim i celé Chrudimsko téměř výhradně české území. Město stálo v opozici proti Habsburkům i při stavovských povstáních v letech 1547 a 1618–1621 a platilo za to vždy citelně. Od 16. století postavení měst v zemi slábnulo, správním střediskem ale Chrudim zůstala [1].
Město postihovaly epidemie, hladomory a živelní pohromy. Hradiště hořelo v 11. a 12. století a město vyhořelo i krátce po založení na přelomu 13. a 14. století. Těžce je zasáhla třicetiletá válka (1618–1648), kdy z něj kvůli rekatolizaci odešli evangelíci. Naposledy ho postihl velký požár dvou předměstí dne 6. srpna 1850 a několik záplav v pozdějších desetiletích 19. století [1].
Současný ráz klidného provinčního města se formoval v 18. a 19. století, také proto, že železnice přišla až roku 1871 a průmysl rostl pomaleji. Hospodářský a správní význam sice klesal, ale město získávalo na kulturním životě a školství díky osobnostem a podpoře institucí [1].
Osobnosti
K rodákům patří humanistický vzdělanec Viktorin Kornel ze Všehrd (asi 1460–1520), autor právnického díla o právech, soudech a zemských deskách, dále obrozenecký dramatik, herec a ředitel Stavovského divadla Jan Nepomuk Štěpánek (1783–1844) a vynálezce lodního šroubu Josef Ressel (1793–1857). Osobní vztah k městu měli skladatelé Smetana, Dvořák, Saint-Saëns a Fibich a malíř Alfons Mucha [1].
Rozloha a obyvatelstvo
Chrudim se rozkládá na 3315 ha, ze kterých tři čtvrtiny tvoří zemědělská půda. Zastavěná plocha zabírá 175 ha, tedy asi 5 %. Průmyslové plochy o rozloze zhruba 62 ha leží na okrajích města, hospodářsky využívané plochy mají 83 ha, tvoří je především území po strojírenském podniku Transporta, nově budované průmyslové zóny Chrudim západ a Chrudim sever a lokalitu Májov s menšími podniky z oboru obchodu, logistiky a spedice [2].
Počet obyvatel přesáhl v šedesátých letech 20. století 15 tisíc. V sedmdesátých a osmdesátých letech počet stále rostl, hlavně v částech Chrudim III a IV s panelovou zástavbou, a od osmdesátých let se stabilizuje. Ke 31. prosinci 2018 měla 23 151 obyvatel. Nejlidnatější je část Chrudim IV (8995), následují Chrudim III (6535) a Chrudim II (5038). Nejmenšími částmi s venkovským rázem jsou Vestec, Vlčnov a Topol, každá s nejvýš 200 obyvateli, Medlešice mají okolo 500 stálých obyvatel [2].