Španělská synagoga se nachází v Dušní ulici v Praze, v sousedství kostela sv. Ducha a parčíku s pomníkem Franze Kafky od Jaroslava Róny. Je nejmladší synagogou bývalého pražského Židovského Města [1]. Byla postavena roku 1868 na místě Staré školy, nejstarší modlitebny ghetta, jako chrám Spolku reformovaného kultu [1][2].
Historie
Na místě dnešní synagogy stála původně Stará škola, zvaná Altschul, která byla zbořena roku 1867 [1][2]. Novostavbu navrhli architekti Vojtěch Ignác Ullmann a Josef Niklas, stavbu vedl Jan Bělský [1][2]. V letech 1882 až 1883 vznikla maurská výzdoba podle návrhu Antonína Bauma a Bedřicha Münzbergera [1][2].
V roce 1935 přibyla funkcionalistická přístavba se zimní modlitebnou, navržená architektem Karlem Pecánkem [1][2]. Během druhé světové války synagoga sloužila jako skladiště zabaveného majetku [1][2]. Od roku 1955 je v péči Židovského muzea v Praze [1][2]. Prošla rekonstrukcemi v letech 1958 až 1959 a 1995 až 1998, po nichž byla znovu otevřena veřejnosti [1][2].
Podoba a výzdoba
Budova má čtvercový půdorys s kopulí a vestavěnými galeriemi [1][2]. Svůj název získala podle výzdoby v maurském slohu, inspirované španělskou Alhambrou [1][2]. Interiér zdobí zlacení, vitráže a štukové ornamentální arabesky [1][2]. Dominantním prvkem je Aron ha-kodeš stylizovaný do podoby mihrábu [1][2]. Na jižní galerii jsou umístěny varhany, které podle zdroje dodávají prostoru výjimečnou akustiku [1][2].
Zdroj uvádí, že synagoga nikdy nesloužila sefardské obci ani sefardskému ritu, přestože podle jeho jména by se to mohlo předpokládat [1][2]. Synagoga v Příbrami byla podle zdroje zmenšenou kopií pražské Španělské synagogy [1][2].
Osobnosti spojené s místem
Místo je spojeno se jménem Františka Škroupa, autora hudby české hymny, který hrál na varhany ve Staré škole, předchůdkyni dnešní synagogy [1][2].
Současné využití
Španělská synagoga je dnes součástí prohlídkového okruhu Pražské Židovské Město [1][2]. Nachází se v ní stálá expozice nazvaná Židé v českých zemích, 19.–20. století, která se věnuje emancipaci Židů, českožidovskému a sionistickému hnutí, Hilsnerově aféře, přestavbě Židovského Města, holocaustu i poválečné obnově židovského života [1][2]. Expozice představuje osobnosti jako Franze Kafku, Sigmunda Freuda a Gustava Mahlera a zahrnuje chanukový svícen z roku 1785 s podobiznou Josefa II. a mapu židovských památek Čech a Moravy [1][2].
Synagoga je podle zdroje také oblíbeným místem koncertů komorní hudby a dalších kulturních akcí [1][2]. Anglická verze stránky uvádí, že v areálu jsou k dispozici pokladna, muzejní obchod a toalety [2].
Postavení
Od roku 1955 je synagoga v péči Židovského muzea v Praze [1][2].