.jpg)
Sigmund Freud se narodil 6. května 1856 v Příboře rodičům Jákobovi a Amálii Freudovým.[1] Rodina bydlela v podnájmu v domě čp. 117 v Zámečnické ulici u Jana Zajíce, kde měl Freudův otec textilní obchod a byl členem soukenického cechu.[1] O malého Sigmunda pečovala česká chůva, na kterou později často vzpomínal, pravděpodobně se jmenovala Monika Zajícová.[1] V Příboře strávil pouze první tři roky života, přesto si k městu udržel vztah a v roce 1872 se jako gymnazista vrátil navštívit svého přítele Emila Flusse, s nímž si pak celý život dopisoval.[1]
Vídeň a lékařská dráha
V roce 1859 se rodina přestěhovala do Vídně.[1] Díky hospodárnosti matky mohl Freud i přes otcovy existenční potíže vystudovat gymnázium a univerzitu a krátce se věnoval vnitřnímu lékařství, než přešel na psychiatrii k profesorovi Meynertovi.[1] Po jmenování docentem odjel v roce 1885 do Paříže, kde asistoval psychiatrovi Jeanu Charcotovi.[1] Po návratu z Paříže se 14. září 1886 oženil s Martou Bernaysovou, s níž měl po čtyřleté známosti šest dětí, tři syny a tři dcery, které podle svých slov považoval za „svou pýchu a bohatství“.[1]
Vznik psychoanalýzy
Ve své klinické praxi se Freud zaměřil na studium nevědomí a u pacientů zprvu praktikoval léčbu hypnózou.[1] Při pátrání po příčinách hysterie spolupracoval a dopisoval si s psychiatry Hippolytem Bernheimem, Josefem Breuerem a Wilhelmem Fliessem.[1] V roce 1896 poprvé použil pojem psychoanalýza, kterou definoval jako vědu zkoumající skryté duševní děje a pudové impulsy v podvědomí.[1] Jeho teorie měla stoupence i odpůrce; k jejímu rozšíření přispělo první mezinárodní setkání psychoanalytiků v Salcburku v roce 1908, po němž se zavedly dvouleté kongresy oboru v různých zemích.[1] Na dalším setkání v Norimberku v roce 1910 bylo založeno Mezinárodní psychoanalytické sdružení, jehož prvním předsedou se stal švýcarský psychiatr Carl Gustav Jung.[1] Podle rodného muzea v Příboře je Freud autorem díla Výklad snů, v němž ukázal, že sny nesou význam a odrážejí lidská přání, obavy a vzpomínky.[2]
Uznání a osobní ztráty
V roce 1930 obdržel Goethovu cenu za vědecké úspěchy v oboru.[1] O rok dříve, v roce 1931, mu byla na rodném domě v Příboře odhalena pamětní deska; vzhledem k pokročilému stadiu rakoviny se odhalení osobně nezúčastnil a pozvání přijala jeho dcera Anna.[1] Freud se během let potýkal i s osobními ztrátami: v roce 1896 mu zemřel otec, v roce 1920 dcera Sofie, o tři roky později vnuk a v roce 1930 matka Amálie, k níž měl podle zdroje vždy silné pouto.[1] Dva z jeho synů za první světové války odešli bojovat na frontu.[1]
Emigrace z Vídně
S nástupem fašismu se Freud pro svůj židovský původ necítil v Rakousku bezpečný.[1] Po intervencích přátel u Adolfa Hitlera mu bylo v roce 1938 povoleno odstěhovat se z Vídně do Londýna, k čemuž přispěl i výslech jeho dcery Anny gestapem.[1] Za odchod z Rakouska musel zaplatit takzvanou daň za opuštění říše ve výši 12 000 holandských zlatých, kterou mu poskytla jeho přítelkyně a obdivovatelka Marie Bonapartová.[1]
Rodný dům v Příboře
Dům čp. 117 v Zámečnické ulici v Příboře byl v roce 2006 zrekonstruován a vrátil se svou architekturou do podoby z poloviny 19. století.[2] Podle informací města Příbor je objekt jediným domem bývalé ulice, který přežil demolici v 60. a 70. letech 20. století právě díky Freudovu jménu, a dnes je kulturní památkou.[2] Budova slouží jako muzeum Sigmunda Freuda s expozicí nazvanou Dům snů, která je podle provozovatele interaktivní a vychází z Freudových pozdějších textů a vzpomínek na dětství, protože z jeho raných let se v domě kromě zdí nic nedochovalo.[2] Expozici vytvořili Jakub Deml a Zdeněk Durdil a je doplněna anglickou verzí pro cizojazyčné návštěvníky.[2] Dříve byla v domě instalována expozice Muzeum myšlení, jejíž autorkou byla Freudova pravnučka Jane McAdam Freud a která umělecky ztvárňovala pojmy ega, superega a id.[2] Podle údajů na webu muzea je otevřeno denně mimo pondělí od 9:00 do 17:00 s polední přestávkou od 12:00 do 12:30, vstupné pro dospělé činí 80 korun, pro důchodce a studenty 50 korun, pro děti od 7 do 15 let 50 korun a rodinné vstupné 180 korun.[2]