Státní zástupce z Prahy 4 zastavil trestní stíhání muže, který v březnu 2022 odešel bojovat do ukrajinské armády, aniž měl povolení prezidenta republiky. Rozhodnutí se stalo veřejným 4. října 2026. Zastavení stíhání ještě podléhá přezkumu nejvyšší státní zástupkyně, která může nařídit pokračování.[1][2]
Pozadí případu
Služba v cizích ozbrojených silách bez souhlasu prezidenta je trestný čin. Tehdejší prezident Miloš Zeman přitom dobrovolníkům slíbil abolici. Muž o povolení požádal, odpověď přišla v červenci a byla zamítavá, protože byl dříve pravomocně odsouzen. Policie ho po ročním vyšetřování obžalovala.[1][2] Podle Seznam Zpráv vycházel Zemanův zákaz ze stanoviska ministerstva vnitra.[2]
Odůvodnění
Státní zástupce v odůvodnění uvedl, že obviněný nevstoupil do armády vzdáleného státu, ale země, která je od Česka vzdálena několik hodin jízdy, a že sloužil v době zásadní pro zastavení ruského postupu na ukrajinské území.[1] Připomněl, že dřívější odsouzení bylo před mnoha lety zahlazeno a že muž spoléhal na pozdější legalizaci své služby prezidentovým souhlasem nebo přislíbenou abolicí.[1][2] Podle Seznam Zpráv muž Zemanovi napsal, že Rusko se dopustilo násilí i na českém území, čímž myslel výbuchy ve vrbětickém muničním skladu, a žalobce mu tento motiv přičetl k dobru.[2] Jednání podle žalobce není dostatečně společensky škodlivé.[2]
Státní zástupce napsal: „Obranu Ukrajiny lze zcela legitimně vnímat jako obranu napadené země před postupem autokratických a protidemokratických sil blíže k našim hranicím, tedy určitým způsobem i předsunutou obranu samotné České republiky jako demokratického právního státu.“[1]
Právní rámec a reakce
Čeští občané nesmějí sloužit v cizí armádě s výjimkou případů, jako je boj po boku státu zajišťujícího společnou obranu při napadení Česka. Pokud do cizí armády chtějí vstoupit, žádají prezidenta o výjimku. Ti, kdo do ukrajinských sil vstoupili bez ní, mohou zpětně požádat o abolici, kterou spolupodepisuje předseda vlády.[2]
Muže zastupoval senátor Václav Láska, který uvedl, že jde o osmého člověka, jehož obhájil před stíháním za službu v ukrajinské armádě.[1] Podle serveru iRozhlas, který cituje Seznam Zprávy, jde o první takové rozhodnutí.[2]