Věstonická venuše je soška ženy z doby ledové, která je světoznámým archeologickým artefaktem. Objevil ji roku 1925 profesor Karel Absolon v katastru obce Dolní Věstonice.[2] Je národní kulturní památkou a vlastní ji Moravské zemské muzeum v Brně, které ji podle zdroje zapůjčilo do Londýna.[1]
Význam předmětu
Ředitel Moravského zemského muzea Martin Reissner ji označuje za nejstarší pálenou hliněnou sochu na světě. Právě proto ji muzeum vystavuje jen při zvláštních příležitostech a jinak ji ukládá v trezoru; návštěvníci muzea se tak seznamují s jejími kopiemi.[1]
Výstava v Londýně 2013
Na výstavě Umění doby ledové, která začala v únoru 2013 v Britském muzeu v Londýně, byla Věstonická venuše mezi více než dvaceti předměty zapůjčenými z Moravského zemského muzea. Zápůjčka trvala do 26. května, kdy výstava skončila. Podle Reissnera odpovídala bezpečnostní opatření standardu britské výstavní síně a muzeum zápůjčku poskytlo dobrovolně a bez finanční odměny. Vedle ní britské muzeum vystavilo například skulpturu muže, považovanou za nejstarší dochovanou loutku.[1]
Spor o druhou sošku
Dokument České televize Tajemství věstonických Venuší z roku 2014 připomíná archeologický spor z přelomu dvacátých a třicátých let 20. století. Vedle nalezené sošky se v meziválečném období téměř stejné popularity dočkala další ženská soška, která měla pocházet z Horních Věstonic. Absolon ji pokládal za padělek, zatímco jiní hájili její pravost. Spor přesáhl hranice Československa a vyústil v několik soudních řízení. Soška nakonec zmizela, pravděpodobně byla prodána do Německa.[2]
Její osud později zkoumal docent Karel Valoch, jehož k věci vedl švagr, účastník tehdejšího sporu. Roku 2014 spolu s ním začal na věci pracovat dokumentarista Karel Špalek a dvojice využila dobové soudní spisy, paměti a korespondenci.[2]