
Dvoudenní summit prezidentů Česka, Maďarska, Polska a Slovenska, tedy visegrádské čtyřky, začal 4. listopadu 2026 večer v Bratislavě kulturním programem, kterého se účastnily hlavy států. Pozvání dostala i předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová.[1]
Summit pořádá Slovensko, které skupině předsedá od července 2026 a jehož prioritou je mimo jiné rozšiřování Evropské unie. Český prezident Petr Pavel, slovenský prezident Peter Pellegrini, maďarský prezident András Baka a polský prezident Karol Nawrocki mají podle Echo24 hovořit o zahraniční politice. K hlavním tématům mají patřit podpora Ukrajiny, její poválečná obnova a možné členství v Evropské unii, dále rozšiřování unie a dostupnost energií.[1][2]
„Kdybychom udělali obdobu Marshallova plánu pro Ukrajinu, dáme tím jasnou zprávu i ruské straně.“
Visegrádská skupina
Státy skupinu založily v roce 1991 ve Visegrádu v Maďarsku, aby si usnadnily cestu do euroatlantických struktur. Předsednictví se mezi čtyřmi státy každoročně střídá a je spojeno s prezidentskými summity. Minulý rok takové setkání hostilo Maďarsko, v červenci 2027 převezme předsednictví Česko.[1][2]
Premiér Andrej Babiš jednal ve stejný den ve Varšavě s polským premiérem Donaldem Tuskem.[1][2]
Závěr summitu v Trenčíně a vyjádření Petra Pavla (5. listopadu 2026)
Dvoudenní summit prezidentů Visegrádské skupiny skončil 5. listopadu 2026 ve slovenském Trenčíně. Prezidenti Česka, Polska, Maďarska a Slovenska ve společné deklaraci vyjádřili podporu Ukrajině a význam další politické, finanční, humanitární, ekonomické a vojenské pomoci.[3][4]
Vyjádření Petra Pavla
Český prezident Petr Pavel po summitu uvedl, že mezi prezidenty panovala téměř úplná shoda v otázce jednání o míru na Ukrajině. Vyzval k jednotnějšímu evropskému postupu, protože jednání o konci války podle něj probíhají v různých formátech bez dostatečné koordinace. Nedostatečná koordinace podle něj oslabuje důvěryhodnost Evropy. Pavel také řekl: „Kdybychom udělali obdobu Marshallova plánu pro Ukrajinu, dáme tím jasnou zprávu i ruské straně.“ Slovenský prezident Peter Pellegrini uvedl, že válka začíná Evropu vyčerpávat a unie by měla být součástí jednání o jejím ukončení.[3][4]
Pavel dále navrhl, že by země V4 mohly spolupracovat při využívání českých letounů L-39 Skyfox, například na výcviku a logistice, pokud se prokáže jejich účinnost při obraně proti dronům. Podle něj o letouny projevují zájem další země a některá jednání jsou v pokročilé fázi. Premiér Andrej Babiš téhož dne oznámil, že Česko prodalo Srbsku šest těchto strojů.[3]
Jednání předsedů parlamentů V4 v Bratislavě
Dne 12. listopadu 2026 se v Bratislavě sešli předsedové parlamentů zemí Visegrádské skupiny. Podle předsedy slovenské Národní rady Richarda Rašiho se vyslovili pro odklad zavedení systému emisních povolenek ETS2 a podpořili další rozšiřování Evropské unie. Jednali o konkurenceschopnosti, energetické bezpečnosti, budoucnosti automobilového průmyslu a rozšiřování EU. Českou republiku zastupovali předseda Poslanecké sněmovny Tomio Okamura a předseda Senátu Miloš Vystrčil.[5][6]
Emisní povolenky ETS2
Návrh zemí V4 počítá s odložením ETS2 za rok 2030. Systém má podle současného harmonogramu začít fungovat v roce 2028 a týkat se emisí z paliv v silniční dopravě a vytápění budov. Okamura uvedl, že pozice české vládní koalice jde dál a požaduje úplné zrušení ETS2, a že Praha prosazuje také zrušení plánovaného zákazu prodeje nových aut se spalovacími motory od roku 2035.[5][6]
Bezpečnost a rozšiřování EU
Vystrčil uvedl, že mu v závěrečném prohlášení chybí zmínka o bezpečnosti Evropy v souvislosti s ruskou agresí proti Ukrajině, a že podobný názor zastávali i zástupci polského parlamentu. Předseda polského Sejmu Włodzimierz Czarzasty přirovnal ruskou invazi na Ukrajinu mimo jiné k okupaci Československa v roce 1968. Předsedkyně polského Senátu Małgorzata Kidawa-Błońska označila za důležité, aby V4 na evropské úrovni nebyla jen hráčem blokujícím rozhodnutí.[5][6]
K rozšiřování EU Raši řekl, že země V4 chtějí pro západní Balkán „světlo na konci tunelu“. Okamura soudí, že žádná kandidátská země by neměla mít členství zaručeno bez splnění podmínek. Vystrčil označil rozšíření za investici do bezpečnosti a konkurenceschopnosti EU.[5][6]
Zdroje
- iDNES.cz
- Echo24
- Pavel vyzval k jednotnějšímu postupu Evropy při jednáních o míru na Ukrajině
- Pavel vyzval k jednotnějšímu postupu Evropy při jednáních o míru na Ukrajině
- Šéfové parlamentů zemí V4 podpořili odklad systému ETS2 a rozšiřování EU
- Šéfové parlamentů V4 na Slovensku: Podpora odkladu ETS2 a Vystrčilova slova o ruské agresi