Vláda Andreje Babiše měla projednat na schůzi 12. října 2026 rozšíření dohledu České inspekce životního prostředí (ČIŽP) a změny občanského zákoníku. Před zasedáním se měla sejít koaliční rada.[1]
Návrhy na programu
ČIŽP by mohla získat pravomoc okamžitě zastavit provoz podniku při bezprostředním ohrožení zdraví obyvatel, například při havárii nebo úniku toxických látek. Dosud musela zpravidla nejprve nařídit provozovateli nápravné opatření a dát mu lhůtu. Dohled se má rozšířit na těžební průmysl, výrobu baterií a nižší stovky velkochovů prasat a drůbeže.[1]
Novela občanského zákoníku a dalších předpisů má podle ministerstva spravedlnosti posílit ochranu práv dětí a vyjasnit pojmy po rozvodové novele účinné od začátku roku 2026. Má výslovně stanovit, že při domácím násilí soud posoudí, zda nejsou důvody pro zbavení rodičovské odpovědnosti.[1]
Na programu byly také nařízení k efektivnějšímu využívání rádiových kmitočtů, zpráva o plnění Národního plánu obnovy, materiál o státní dotační politice vůči nestátním neziskovým organizacím, hodnocení vývoje veřejného zdravotního pojištění a národní strategie regenerace brownfieldů do roku 2030.[1]
Možná témata
Vláda se mohla zabývat novelou o financování asistentů pedagoga, kterou kabinet o týden dříve odložil kvůli stanovisku Motoristů a SPD. Ti požadují zásadní změny inkluze nebo její zrušení s odkazem na finanční náročnost. Ministr školství Plaga uvedl, že jeho úkolem je koaliční partnery o potřebě inkluze přesvědčovat. Mohla také jednat o zařazení materiálů na sněmovní schůze a o druhém kole senátních voleb.[1]
Související hesla: Vláda České republiky
Návrh ústavního zákona o zakotvení české koruny
Na schůzi 26. října 2026 měla vláda zaujmout stanovisko k poslaneckému návrhu ústavního zákona o zakotvení české koruny. Návrh předložili ministři Boris Šťastný a Petr Macinka (oba Motoristé), předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) a poslanec Filip Turek. Vládní legislativci kabinetu doporučili neutrální stanovisko.[2]
Návrh má stanovit korunu jako měnu České republiky na ústavní úrovni, takže změna měny by vyžadovala souhlas tří pětin všech poslanců a tří pětin přítomných senátorů. K přijetí je potřeba třípětinová většina v obou komorách Parlamentu; podle deníku iDNES ji předkladatelé nemají zejména v Senátu, kde nemají zástupce Motoristé ani SPD. Vládní koalice má ve Sněmovně 108 z 200 hlasů, k ústavní většině jí chybí 12.[2][3]
Podle vládních legislativců je záměr zakotvit korunu součástí programu vlády, který počítá s předložením návrhu včetně práva držet a používat hotovost v roce 2027. Předkladatelé uvádějí, že návrh nezakazuje vstup do eurozóny.[2]