Praha 17 je správní obvod hlavního města Prahy. Jeho úřad vykonává státní správu pro katastrální území Řepy, Zličín a část Třebonic. Na tomto území se nacházejí dva samosprávné celky, Praha 17 (dříve Řepy) a Praha Zličín. Obec se rozkládá v nadmořské výšce 340–370 metrů[1].
Historie
První písemná zmínka o Řepích pochází z roku 993 ze zakládací listiny Břevnovského kláštera. Další historické prameny se o obci zmiňují ve 13. století[1].
Do roku 1968 byly Řepy samostatnou mimopražskou obcí, patřící nejprve do okresu Praha-venkov, později Praha-západ. Při rozšiřování hlavního města byla obec k Praze připojena. Státní správu zde vykonával Místní národní výbor Řepy s omezenými pravomocemi, který správoval území takzvaných starých Řep, tedy Bílou Horu, Fialku, osadu Blatiny a dolní a horní Řepy. Agendu přenesené působnosti pro Řepy po roce 1968 zajišťoval ONV Praha 6[1].
V polovině osmdesátých let byla zahájena výstavba sídliště Řepy[1].
V roce 1990 přešla správa území z národního výboru na Městskou část Praha Řepy, a to na základě zákonů č. 294/1990 Sb., 367/1990 Sb. a 418/1990 Sb. Zároveň byly zavedeny samosprávné činnosti, většinu agendy však stále zajišťovala Praha 6[1].
Při reorganizaci státní správy v roce 1994, mimo jiné na základě zákona č. 90/1993 Sb., přešlo pod Městskou část Praha Řepy celé území sídliště Řepy. Úřad se rozšířil o určenou část agendy v přenesené působnosti, zbytek státní správy zajišťovala Praha 13[1].
K 1. červenci 2001 vznikl na základě zákona č. 131/2000 Sb. a Statutu hlavního města Prahy samostatný správní obvod Praha 17 s plnou státní správou pro katastrální území Řepy, Zličín a část Třebonic[1].
Znak
Znak Řep navrhl tehdejší starosta Vladimír Kadlec. Obsahuje takzvaný řepský kříž, nalezený při restaurátorských pracích v kostele sv. Martina v roce 1990 díky restaurátorce Dagmar Schwarzové, dále meč a roucho svatého Martina. Parlament České republiky znak přijal a schválil 13. května 1994[1].
Spolkový život a stavby pro zábavu
V obci působila řada spolků, mezi nejaktivnější patřili Sokol, Orel, skauti, pěvecký spolek Smetana, Bratrstvo a dobrovolní hasiči. V obci fungovala čtyři divadla, U Pískáčků, U Škopů, U Auřadů a divadlo v Sokolovně. Sokolovna sloužila nejen tělovýchově a divadlu, ale dvakrát týdně v ní promítalo i kino[1].
Geologické podloží a stavební materiály
Horní část obce stála na opukovém podloží, které poskytovalo stavební kámen. V okolí vznikly kamenolomy a z místní opuky je postaven kostel sv. Martina. Podle této oblasti je nazvána ulice Opuková[1].
Střední část obce se nacházela na pískovém podloží, kde vzniklo několik pískoven[1].
Dolní část Řep ležela na podloží vhodném pro výrobu cihel. V obci vznikla malá cihelna a od roku 1942 další cihelna ve Zličíně, která vyráběla šamotové cihly. Z vytěžené zeminy vznikl rybník Hliník, s touto oblastí souvisí i název osady Blatiny[1].
Památky
Na území městské části se nacházejí kostel sv. Martina, zastavení poutní cesty na Karlovarské ulici, klášter řádu servítů, Kratochvílův statek a klášter sv. Karla Boromejského[1].