Praha 11 je městská část hlavního města Prahy. Nachází se na jihu až jihovýchodě pražské aglomerace, asi 8 kilometrů od středu města. Má rozlohu 979 hektarů a skládá se ze dvou katastrálních území, Chodova (743 ha) a Hájů (236 ha).[2]
Poloha a správa
Nadmořská výška území se pohybuje od 240 do 320 metrů. S městskou částí sousedí Praha-Křeslice, Praha-Šeberov a Praha-Újezd a všechny společně tvoří správní obvod Praha 11 o rozloze 2 185 ha. Samostatnou i přenesenou působnost v něm zajišťuje Úřad městské části Praha 11.[2] Podle stránek městské části je Praha rozdělena na 22 správních obvodů a 57 městských částí, které spravují zastupitelstva s radami a starosty.[2]
Z historie území
Slovanští předkové Čechů se do regionu dostali z Pražské kotliny na konci starší nebo během střední fáze doby hradištní. Osady byly od nového centra odděleny Nuselským údolím a až do 20. století zůstaly převážně zemědělským zázemím hlavního města.[1]
Základem osady Chodov byl dvorec, jehož první písemná zpráva o obyvatelích, sedlácích zvaných kmeti, pochází z roku 1185. Nejstarší archeologické nálezy z prostoru tvrze lze datovat nejdříve do konce 13. století. Někdy před rokem 1334 přešel Chodov k řádu křižovníků Strážců božího hrobu, v jehož rozsáhlých panstvích zůstal.[1] Sousední vesnice Litochleby je poprvé doložena roku 1326.[1] Území dnešních Hájů patřilo dříve k Hostivaři, osada Milíčov zanikla na počátku 18. století a Horní Roztyly byly ovčínem z konce 16. století.[1]
Krajině dominovaly hospodářské dvory a ovčíny s poli a loukami. Dvory stály v Chodově, Milíčově, Hájích, Šeberově, Hrnčířích (dva), Újezdě a Křeslicích, kde později vznikl ještě dvůr Štít. Hospodaření se zaměřovalo na obilnářství, v novověku též na řepařství, a na chov skotu, brav a ovcí. Dobytek se prodával na novoměstském Dobytčím trhu, na místě dnešního Karlova náměstí.[1] Zpráva z roku 1471 dokládá, že Magdalena Chodovská tam společně s řezníky bránila mečem své stádo před purkrabskými žoldnéři.[1]
Za husitských válek přešel Chodov do držení pražských měšťanů a poté vladyckých rodů. Za třicetileté války statek připojil ke svým panstvím Jiří Vilém Michna z Vacínova; válka dvůr i tvrz silně poškodila a v obci přežilo minimum lidí. V roce 1676 získal Chodov benediktinský klášter u svatého Mikuláše na Starém Městě pražském, jehož mniši dvůr přestavěli a zřídili výkonné hospodářství.[1]