Pernštejn je středověký hrad, který byl základnou pánů z Pernštejna. Podle stránek Národního památkového ústavu, který hrad spravuje, jde o mimořádně zachovalý hrad. Jeho pozdně gotická a raně renesanční podoba nebyla dalšími přestavbami dotčena a je ojedinělým dokladem přeměny středověké pevnosti na luxusnější renesanční sídlo.[1] Hrad leží v Jihomoravském kraji.
Založení a středověký vývoj
Hrad založili mezi lety 1270 a 1285 páni z Medlova, později zvaní Pernštejnové. Nejstarší část stála na vrcholu podlouhlého skalního útesu a obepínala ji plášťová zeď. Za ní se nacházela válcová věž s břitem, kterou dnes nazýváme Barborka. Třípodlažní palác ležel v jižním cípu a vchod byl z jihu.[1] V první polovině 14. století vznikl v severovýchodním koutu jádra věžovitý druhý palác a kolem jádra vnější hradba, která vymezila vnitřní (třetí) předhradí.[1]
V první čtvrtině 15. století začal Vilém I. z Pernštejna budovat plášť, tedy stavby přiléhající zvenku k hradbě a k jádru. V severozápadním cípu, kudy vedla jediná cesta do vnitřního hradu, vnější hradbu zesílila hranolová věž čtyř ročních období, v níž byly hladomorna a zbrojnice. Severovýchodní cíp zajistila hodinová věž. Vnitřní hrad i střední předhradí obklopil obezděný příkop a vstup zajistily třetí brána a barbakán.[1]
Pozdní gotika
Za husitských válek a za vlády Jiřího z Poděbrad podporoval Pernštejn husity. Před rokem 1460 hrad zasáhl velký požár. Pozdně gotické stavby v širokém rozsahu vedl Jan I. z Pernštejna. Před rokem 1470 přibyla čtvrtá brána u věže čtyř ročních období a věž na jižním konci ostrožny. Zhruba v polovině 15. století se zastavěla severní a částečně i západní strana jádra, často s arkýři. Východně od jádra nad průjezdem Černé brány se stavěl nový palác. Koncem 15. století byla věž čtyř ročních období zvýšena a dostala arkýře, které se staly charakteristickým prvkem pozdně gotické etapy. Ve druhé polovině 15. století vyrostlo na prvním předhradí předsunuté opevnění.[1]
Intenzivní stavební činnost pokračovala do poloviny 16. století. Od druhé dekády 16. století do roku 1522 se v patře starého paláce zřizoval Rytířský sál, přístupný přes Přijímací sál, a v přízemí vstupní hala se sklípkovou klenbou. V polovině 16. století se budovalo čtvrté patro vnitřního hradu, které nebylo dokončeno. Tím se vývoj hradu v podstatě uzavřel a jeho podoba je převážně pozdně gotická.[1]
Prodej hradu
Za posledních Pernštejnů chyběly prostředky na další stavby a v roce 1596 Jan z Pernštejna hrad prodal.[1] Mnohé místnosti zůstaly gotické, pozdně gotické či renesanční.[1]
Prohlídka
Podle stránek hradu lze v skladbě hradního paláce sledovat proměny sídla, od prostého hradu, pozdně gotické pevnosti a renesančního paláce po barokní, rokokové a klasicistní sídlo i romantické úpravy 19. století.[1]