.jpg)
Zahájení 78. ročníku Frankfurtského knižního veletrhu se konalo 6. října 2026 ve Frankfurtu nad Mohanem. Česká republika byla na veletrhu čestným hostem, do Frankfurtu přijelo 75 českých spisovatelek a spisovatelů, kteří měli do neděle představit světovému publiku českou literaturu a kulturu na čteních a debatách.[1][2]
Projev ministra kultury
Na slavnostní ceremonii vystoupil český ministr kultury Ota Klempíř. Jeho projev z publika několikrát přerušily výkřiky, diváci křičeli „fuj“ nebo „hanba“ a zmiňovali jeho spolupráci s komunistickou Státní bezpečností. Po projevu následoval kromě vlažného potlesku i pískot a bučení.[1][2] Klempíř ve svém vystoupení připomněl roli Německa v podpoře československých spisovatelů doma i v exilu za komunistické diktatury.[1][2] Klempíř dříve časopisu Reflex přiznal, že v letech 1984–1985 podepsal spolupráci s StB, kde byl evidován pod krycím jménem Olda, a spolupráci se mu podařilo po půldruhém roce rozvázat.[1][2]
Proslov Radky Denemarkové
Po Klempířovi vystoupila s projevem v němčině spisovatelka Radka Denemarková. Uvedla, že „ministři kultury, kteří ničí kulturu a literaturu, přicházejí a odcházejí, kultura a literatura ale zůstávají“.[1] Kritizovala, že v české vládě sedí „dva bývalí spolupracovníci komunistické Státní bezpečnosti“.[1] Řekla také: „Otázka dneška je úplně jednoduchá: otevřená demokracie nebo uzavřená společnost. Literatura zná odpověď, proto je tak nebezpečná.“[1][2] Dodala: „Jak mám oddělovat politiku a literaturu v době, kdy Evropa hnědne.“[1][2] Podle ní se demokracie v současnosti redukuje na „byznys a ekonomický pragmatismus“.[1][2] Diváci jí po proslovu tleskali ve stoje.[1]
V souvislosti se zmínkou o spolupracovnících StB ve vládě zdroje připomínají, že podle dokumentů slovenského Ústavu paměti národa byl od roku 1982 agentem StB premiér Andrej Babiš, což Babiš popírá. Slovenské ministerstvo vnitra v říjnu 2024 oznámilo, že s Babišem ve věci uzavřelo smír, který následně schválil soud.[1][2]
Další vystoupení
Na ceremonii dále vystoupila česká básnířka Marie Iljašenko, která vyzvala k podpoře ukrajinských spisovatelů. Uvedla, že „ruské útoky jen během léta zničily v Ukrajině 13 milionů knih a knižnímu průmyslu způsobily škody ve výši 25 milionů eur“.[1][2] Dodala, že „kultura může být nepohodlná a musí zůstat svobodná“.[1][2] Na ceremonii rovněž vystoupila hudebnice Iva Bittová.[1][2] Kritice za krácení peněz na kulturu a školství čelil také německý státní ministr kultury a médií Wolfram Weimer, kritiku vůči němu ve svém projevu vyjádřil předseda Burzovního spolku německých knihkupců Sebastian Guggolz.[1][2]
Souvislost s kulturní politikou
Týden před zahájením veletrhu česká vláda schválila návrh státní kulturní politiky České republiky na roky 2026–2029, který podle zdrojů kritizovala opozice i část kulturní obce. Výhrady se týkaly zejména způsobu přípravy dokumentu, na jehož tvorbě se podle kritiků nepodílela odborná veřejnost, na rozdíl od kulturní politiky schválené v roce 2025 předchozí vládou. Ministerstvo kultury k výhradám uvedlo, že na základě podnětu Svazu českých knihkupců a nakladatelů v nové kulturní politice posílilo téma čtenářské gramotnosti a roli knihoven, literatury, autorů a nakladatelů.[1][2]
Související hesla: Frankfurtský knižní veletrh, Oto Klempíř, Radka Denemarková