
Ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) odvolal brigádního generála Radka Haratka z velení kybernetických a informačních sil armády. Od 1. prosince 2026 bude Haratek působit jako poradce náčelníka Generálního štábu Armády České republiky Miroslava Hlaváče a služebně bude zařazen na Generálním štábu v Praze. Změnu 9. listopadu 2026 oznámil Hlaváč na sociální síti X. Na odvolání jako první upozornil server Seznam Zprávy a Zůna je potvrdil v rozhovoru pro XTV [1][2][3].
Předchozí vývoj
Haratek velel armádním kybernetickým silám od roku 2023 [2]. Zůna uložil Hlaváčovi už v říjnu 2026, aby navrhl Haratkovo přeložení na jiné služební místo. Haratek předtím požádal o předčasné ukončení služebního poměru, ministerstvo obrany žádosti nevyhovělo s odůvodněním, že nebyla dostatečně zdůvodněná. Generální štáb naopak v polovině října 2026 sdělil, že Haratek má Hlaváčovu důvěru a ve funkci pokračuje [1][3]. Podle Seznamu Zpráv Zůna na Hlaváče tlačil, aby Haratka odvolal sám, a ten odpověděl, že k tomu nemá pravomoc. Mluvčí armády Vladimír Holas uvedl, že personální pravomoc mají podle zákona o vojácích z povolání jen prezident a ministr obrany [2].
Projekty Karel a Volby 2025
S Haratkovým působením jsou spojeny spory kolem armádních projektů Karel a Volby 2025. Poslanec Pavel Růžička (ANO) tvrdil, že armáda při nich neoprávněně shromažďovala informace o politicích. Případy prověřovaly armádní inspekce a Vojenská policie. Zůna uvedl, že nebylo zjištěno spáchání trestného činu, armáda však dále prověřovala možné porušení vnitřních předpisů. Haratek i bývalý náčelník generálního štábu Karel Řehka obvinění ze zneužití armádních kybernetických sil odmítli [1][3].
Vyjádření
Zůna řekl, že rozhodl předložit spisovou dokumentaci k přezkoumání ministerstvu spravedlnosti, protože dosavadní kázeňské řešení neodpovídalo závažnosti situace. Dodal: „Haratkovo setrvání ve funkci nebylo dlouhodobě udržitelné.“ [3] Haratek podle Seznamu Zpráv s postupem ministra nesouhlasí a podal rozklad, který podle svých slov odvolání neodkládá [2].