
Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) zveřejnil v listopadu 2026 analýzu, která upozorňuje na dlouhodobé a sofistikované kybernetické útoky ruských státem podporovaných aktérů na české i spojenecké instituce.[1][2]
Zjištění analýzy
Podle dokumentu má hlavní aktivita podobu kyberšpionáže zaměřené na státní správu, nevládní organizace, soukromé subjekty a jednotlivce. Úřad uvádí, že nelze vyloučit ani pokusy o destruktivní kybernetické útoky, jejichž cílem není krádež dat ani výkupné, ale například trvalé zničení dat, vyřazení systémů z provozu nebo fyzické poškození infrastruktury.[1][2]
Útočníci podle analýzy kromě cílených akcí provádějí plošný průzkum internetu a automatizovaně vyhledávají slabě zabezpečená nebo neopravená zařízení bez ohledu na jejich majitele. Ovládnuté prvky, například routery nebo IP kamery, pak využívají k dalším útokům. Zvláštní pozornost podle dokumentu věnují zranitelnostem v e-mailových službách a klientech, kde používají útoky typu zero-click a half-click, při nichž ke spuštění škodlivého kódu stačí přijetí nebo zobrazení zprávy.[1]
Metody průniku
Dominantním způsobem počátečního přístupu zůstává phishing přizpůsobený cílům. V kampaních proti státním institucím útočníci využívají vládní témata, pozvánky na akce nebo sdílení dokumentů. Jako příklad úřad uvádí případ, kdy ruský aktér zneužil identitu českého ministerstva zahraničních věcí a rozesílal zahraničním diplomatickým misím e-maily jménem asistenta českého velvyslance z podvržené domény. Phishing se podle analýzy šíří také přes komunikační aplikace Signal a WhatsApp, kde se útočníci vydávají například za technickou podporu a dokážou obejít vícefaktorové ověřování.[1]
Analýza zmiňuje i incidenty z roku 2026, kdy skupina APT28 ovládla v Česku routery TP-Link. Využila přitom zranitelnost a neměněná výchozí hesla a přes napadené routery zachytávala hesla a přihlašovací tokeny uživatelů, například k firemní poště.[1]