Česká republika odeslala Evropské komisi odpověď na její dopis k možnému střetu zájmů premiéra Andreje Babiše při čerpání prostředků z fondů Evropské unie. Ministerstvo pro místní rozvoj odpověď odeslalo 8. října 2026; potvrdila to jeho mluvčí Veronika Lukášová serveru iROZHLAS.cz.[1][2]
Obsah odpovědi
Podle mluvčí odpověď popisuje, jak české úřady předcházejí střetu zájmů při rozdělování unijních peněz. Kontrolní mechanismy mají umožnit prověřit střet zájmů u všech žadatelů, ne jen u firem spojených s předsedou vlády. Odpověď obsahuje také ujištění, že dotace nelze poskytnout ani proplatit, pokud se střet zájmů nebo jiná relevantní překážka zjistí. Příjemci jsou povinni hlásit změny vlastnické struktury a fungování systému pravidelně ověřuje nezávislý auditní orgán.[1][2] Dopis se netýká zemědělských dotací. Ty vyřizuje Státní zemědělský intervenční fond, ostatní komunikaci o fondech EU zajišťuje ministerstvo pro místní rozvoj.[1][2]
Pozadí
Evropská komise v září 2026 v dopise českým úřadům uvedla, že opatření přijatá ke střetu zájmů Andreje Babiše nepovažuje za dostatečná. Upozornila mimo jiné, že potenciálními příjemci nově zřízeného svěřenského fondu RSVP Trust jsou Babišovi potomci a že premiér má informace o svém portfoliu. Babiš vložil holding Agrofert do fondu v únoru 2026 a tvrdí, že jej nevlastní.[1][2] Komise se podle FORUM 24 dříve ptala také na společnosti SynBiol a Hartenberg Holding, které do fondu převedeny nebyly.[2]
Státní zemědělský intervenční fond podle téhož zdroje ukončil osm dotačních projektů firem z koncernu Agrofert v hodnotě 68 milionů korun: sedm žádostí zhruba za 43 milionů korun zamítl a jednu za 25 milionů stáhla společnost Lipra Pork.[2] Agrofert je přesvědčen, že postupoval v souladu se zákony. Opozice tvrdí, že Babiš v otázce střetu zájmů uvedl v omyl prezidenta i veřejnost.[1]