Opoziční ODS, STAN, Piráti, KDU-ČSL a TOP 09 podaly 25. září 2026 návrh na svolání schůze Poslanecké sněmovny, na níž chtějí hlasovat o vyslovení nedůvěry vládě Andreje Babiše (ANO). Návrh podepsalo všech 92 poslanců opozičních klubů.[1][2]*
Důvody návrhu
Opozice chce na schůzi jednat o návrhu státního rozpočtu na příští rok, který podle návrhu počítá s druhým nejvyšším schodkem v historii Česka. Dalším tématem je nevyřešený střet zájmů premiéra a postup vlády vůči ústavním institucím, soudům, neziskovému sektoru a médiím.[1][2][3]
Na společné tiskové konferenci předseda ODS Martin Kupka uvedl, že návrh není prázdné gesto a míří mimo jiné na obranu odpovědného hospodaření. Předseda Pirátů Zdeněk Hřib řekl, že vláda pohrdá demokratickými institucemi a nezávislými soudy. Předseda TOP 09 Matěj Ondřej Havel a předseda STAN Vít Rakušan označili postup vlády za hazard s národní bezpečností. Předseda KDU-ČSL Jan Grolich vyjádřil očekávání, že návrh neuspěje, ale podle něj každý vládní poslanec dostane příležitost veřejně se k vládě postavit.[1]
Jednání ve Sněmovně
Mimořádnou schůzi svolal předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) na úterý 29. září 2026 na 14:00. Očekávalo se, že jednání bude pokračovat i ve středu. Okamura označil postup opozice za předvolební gesto, jednání mělo proběhnout krátce před komunálními a senátními volbami.[1][2][3]
K vyslovení nedůvěry je potřeba souhlas nejméně 101 ze 200 poslanců. Koalice ANO, SPD a Motoristů má 108 mandátů, a opozice by tedy musela získat nejméně devět hlasů z vládních řad. Očekávalo se, že vláda hlasování ustojí.[1][3]
Pro vládu Andreje Babiše šlo o druhé hlasování o nedůvěře. První pokus, vyvolaný sporem mezi Motoristy a prezidentem Petrem Pavlem kvůli nejmenování Filipa Turka ministrem životního prostředí, vláda ustála na začátku února 2026.[1][3]