Konopiště je státní zámek u Benešova, který vznikl z gotického hradu ze 13. století. Spravuje jej Národní památkový ústav. Zámek je známý bohatým mobiliárním fondem, jehož sbírky patří podle stránek provozovatele k nejvzácnějším v Evropě, i spojením s arcivévodou Františkem Ferdinandem d'Este.[1]
Dějiny
Konopiště založil kolem roku 1294 nedaleko svého rodového sídla Benešova pravděpodobně pražský biskup Tobiáš z Benešova. Stavba měla podle vzoru francouzských pevností válcové věže, parkán, čtyři brány a padací most.[2] Po vymření Benešoviců přešlo Konopiště roku 1327 na Šternberky, kteří je drželi 275 let. V 17. až 19. století se na zámku vystřídala řada šlechtických rodů, například Hodějovští z Hodějova, krátce po bělohorské bitvě Albrecht z Valdštejna, dále Michnové z Vacínova, Vrtbové z Vrtby a Lobkovicové.[2]
Do středověké stavby zasáhl poprvé koncem 15. století Jiří ze Šternberka, dále počátkem 17. století Hodějovští. V 18. století proměnili Konopiště v barokní rezidenci Vrtbové.[2]
František Ferdinand d'Este
Zámek s panstvím koupil roku 1887 od Lobkoviců František Ferdinand d'Este, který se v roce 1896 stal následníkem císařského trůnu. Nechal ho přestavět v historizujícím slohu a okolí upravil na krajinářský park. Místo dřívější barokní zahrady vznikla z jeho podnětu Růžová zahrada se skleníky a do zámku umístil rozsáhlé sbírky, které získal jako dědictví po italských předcích i vlastním sběratelstvím.[2] Přestavba na přelomu 19. a 20. století probíhala podle návrhu Josefa Mockera a zámek byl novogoticky upraven.[1]
Arcivévoda je podle provozovatele znám také jako následník rakousko-uherského trůnu, pro vztah k české hraběnce Žofii Chotkové, pro lovecké zaměření a kvůli atentátu v Sarajevu. Při něm byl 28. června 1914 spolu s manželkou zastřelen; atentát spáchal srbský anarchista Gavrilo Princip. Za měsíc po atentátu vyhlásil císař František Josef I. Srbsku válku.[1][2]
Po roce 1921
Od arcivévodových dědiců získal Konopiště roku 1921 československý stát; zámek a park se zčásti otevřely veřejnosti. Za druhé světové války zde sídlil hlavní štáb jednotek SS. Konopiště bylo po osvobození opět zpřístupněno.[2] Zámek si uchoval podobu z poslední přestavby za Františka Ferdinanda a vybavení interiérů se co nejvíce shoduje se stavem z doby jeho pobytu s rodinou.[2]
Prohlídky a sbírky
Podle stránek provozovatele nabízí zámek čtyři prohlídkové okruhy, doplňkové expozice (tematickou výstavu, Střelnici a Muzeum sv. Jiří) a návštěvu Růžové zahrady se skleníky, kde se pěstují růže oceňované na výstavách i tropické a subtropické rostliny.[1]
Ministerstvo kultury prohlásilo v polovině ledna 2025 za kulturní památku ceremoniální štít z 16. století s výjevem dobytí Nového Kartága, jenž se roku 2021 vrátil z Philadelphia Museum of Art na Konopiště. Je vystaven v zámecké Zbrojnici na II. okruhu a podle provozovatele jde o jedinečný exemplář malované zbroje od Girolama da Treviso ve stylu all'antica.[1]