Karel Schwarzenberg

Karel Schwarzenberg byl český politik, ministr zahraničních věcí a předseda strany TOP 09. Narodil se 10. prosince 1937 v Praze-Bubenči jako nejstarší syn Karla Schwarzenberga a jeho manželky Antonie[1].

Mládí a exil

V roce 1948 musel opustit Československo a hledat útočiště v zahraničí. Studoval práva ve Vídni a Štýrském Hradci a lesnictví v Mnichově. Studia přerušil, protože brzy zemřel jeho adoptivní otec Jindřich Schwarzenberg a on se ujal správy rodinných statků v Rakousku a Bavorsku[1].

Lidská práva v 80. letech

V osmdesátých letech stál v čele Mezinárodního helsinského výboru pro lidská práva a prosazoval dodržování lidských práv v Evropě. Jednal o nich mimo jiné v tehdejším SSSR, v Bulharsku, v Kosovu i v Československu. V bavorském rodinném sídle založil spolu s Vilémem Prečanem Československé dokumentační středisko na podporu exulantů a disentu, archiv tehdy zakázané literatury. Sbírka je dnes součástí Národního muzea a je uložena v Praze[1].

Návrat a politická dráha

Na podzim 1989 se vrátil do vlasti a 10. července 1990 byl jmenován kancléřem prezidenta. V roce 1992 vedl první delegaci OBSE do Náhorního Karabachu po vypuknutí války mezi Arménií a Ázerbájdžánem. Z funkce kancléře odešel v roce 1992 v souvislosti s Havlovou abdikací[1].

Od roku 1992 do roku 2004 spravoval rodinnou firmu, zejména lesní hospodářství a péči o svěřené památky, a působil v řadě nadací, výborů a společností. V senátních volbách 2002 na Strakonicku neuspěl, v listopadu 2004 byl zvolen senátorem za obvod Praha 6 z nominace US-DEU a ODA[1].

Ministrem zahraničí jej 9. ledna 2007 jmenovali z nominace Strany zelených. V této funkci podepsal 8. července 2008 s americkou ministryní zahraničí Condoleezzou Riceovou dohodu o umístění radaru USA na vojenském území v Brdech. V červnu 2009 založil společně s Miroslavem Kalouskem stranu TOP 09 a na jejím zakládajícím sjezdu 27. a 28. listopadu 2009 byl zvolen předsedou. Od 13. července 2010 je podle archivované stránky vlády místopředsedou vlády a ministrem zahraničí[1].

Poslední rozloučení

Veřejné rozloučení uspořádala rodina v prosinci 2023 v areálu Českého velkopřevorství Suverénního řádu maltézských rytířů v Lázeňské ulici na Malé Straně, přesněji v kostele Panny Marie pod řetězem. Schwarzenberg byl členem tohoto řádu. Zavřená rakev byla veřejnosti k dispozici od 6. do 8. prosince, denně od poledne do deseti hodin večer, a čestnou stráž u ní drželi skauti a vojáci. Pohřeb se státními poctami se pak konal v katedrále na Pražském hradě[2].

Podle řádu patřilo k přáním z poslední vůle, aby místo květin lidé přispěli na charitativní činnost velkopřevorství a na pomoc Ukrajině zasažené válkou. Rod Schwarzenbergů je s řádem podle jeho textu spjat od svého příchodu do českých zemí v roce 1650. Otec Karla Schwarzenberga získal roku 1959 titul prezidenta regentské rady českého velkopřevorství a v exilu řád posiloval o nové členy[2].