Ema Destinnová byla česká operní pěvkyně. Narodila se roku 1878 v Praze a zemřela roku 1930 v Českých Budějovicích. Zpívala na operních scénách v Evropě i za oceánem a na vrcholu kariéry se usadila na zámku ve Stráži nad Nežárkou. [1] Kromě zpěvu se věnovala herectví a psala. [1]
Původ a příprava
Narodila se jako Emilie Pavlína Kittlová v zámožné rodině, dobře známé v pražské vlastenecké společnosti. [1] Hlas podle zdroje zdědila po matce, která krátce studovala zpěv a měla angažmá v pařížské opeře. Otec se o dceřin hudební talent staral a zajistil jí přípravu u učitelů. Zpěv ji učila Marie Loewe-Destinn, od které později převzala umělecké jméno. Otec ji přihlásil i na dramatickou školu při Národním divadle, kde ji vedla herečka Otýlie Sklenářová-Malá. [1] Pro ochotníky napsala několik her a část z nich se hrála v Praze i ve Stráži. [1]
Berlín
Před ředitelem pražského Národního divadla F. A. Šubertem podle zdroje neprávem neuspěla. Následoval pokus v drážďanské opeře a úspěch přišel v Berlíně, v Dvorní opeře. [1] Debutovala tam rolí Santuzzy v Mascagniho opeře Sedlák kavalír. Následovaly role Alžběty ve Wagnerově Tannhäuserovi, Carmen v Bizetově opeře, Valentiny v Meyerbeerových Hugenotech, Seliky v jeho Afričance a titulní role v Thomasově Mignon. [1] Dne 10. září 1898 ji císař Vilém II. potvrdil prvním dramatickým sopránem berlínské Dvorní opery. [1] Za deset sezon tam nastudovala 43 rolí a zazpívala 706 představení, mimo jiné na světové premiéře Straussovy Salome. [1]
Další scény
Po Berlíně vystupovala také v Bayreuthu na scéně Wagnerova divadla, v Mohuči, Frankfurtu, Mnichově, ve Velké opeře v Paříži a v pražském Národním divadle. [1] V londýnské královské opeře Covent Garden debutovala 2. května 1904 v roli Donny Anny v Mozartově opeře Don Giovanni. V Londýně se poprvé setkala s partnerem Enricem Carusem. [1] Vrcholem její kariéry bylo podle zdroje působení v newyorské Metropolitní opeře. Před tím absolvovala v pražském Národním divadle cyklus hostování. [1]
Zámek ve Stráži nad Nežárkou
Ve Stráži nad Nežárkou se usídlila na vrcholu své slávy a městečko je díky ní v kulturních kruzích známé dodnes. Podle stránek města se tam vracela z cest po operních scénách v Evropě i za mořem. Měla ráda stromy a vodu, naučila se rybařit a trávila hodiny s prutem na Leštině, na Nové řece. [1] K zámku později přikoupila mlýn a vilu za zámkem. Majetek zahrnoval také lesy, několik rybníků, pivovar a lihovar a vyžadoval trvalý dohled. Správa postupně pohlcovala velké jmění, které na vrcholu kariéry měla. [1] Na zámku uchovávala množství starožitností a kuriozit. [1]