Debata o migrační politice na summitu Evropské rady v Bruselu 16. října 2026 se protáhla na více než dvě hodiny. Podle diplomatických zdrojů, které citoval server Politico, byla vyhrocená a nepříjemná a velmi silná slova v ní použili zejména dánská premiérka Mette Frederiksenová a český premiér Andrej Babiš. Podle dvou diplomatů oba spojovali migrační politiku s „obranou evropské civilizace“; podle třetího byla výměna názorů vášnivá, ale politická[1][2].
Před začátkem summitu se konala takzvaná migrační snídaně zemí, které požadují zpřísnění migrační politiky EU. Vedly ji italská premiérka Giorgia Meloniová a Frederiksenová a zúčastnil se jí i Babiš. Podle něj tam zazněl návrh, který by Evropské komisi uložil poskytnout členským státům větší prostor při odmítání žádostí o azyl a větší pravomoci v boji proti nelegální migraci[1][2]. Podle tří diplomatů získala iniciativa podporu více než dvanácti zemí, ale neuspěla, protože se k ní odmítli připojit francouzský prezident Emmanuel Macron, lucemburský premiér Luc Frieden a španělský premiér Pedro Sánchez[1][2].
Závěry summitu
Část závěrů týkající se migrace byla nakonec schválena, ale ve výrazně kratší podobě než původní návrh. Vypadly výzvy k účinnějšímu navracení migrantů, větší tlak na země nespolupracující při návratech i pasáže o ochraně vnějších hranic a boji proti převaděčství. Zůstala obecná zmínka o strategické diskusi o migraci, záměr Komise připravit s členskými státy krizový rámec a příslib, že se Evropská rada k tématu vrátí[2].
Babiš po skončení jednání novinářům řekl, že v jednu chvíli hrozilo, že se účastníci nedohodnou na společných závěrech, a zmínil střet se Španělskem, jehož premiér podle něj hodnotí situaci v oblasti migrace příliš optimisticky. Řekl: „Někteří lídři, když to možná přeženu, mají tendenci spíš preferovat migranty než vlastní občany, možná proto, aby je zvolili“[1][2].