Evropská rada vyzvala v závěrech prvního dne summitu 15. října 2026 Evropskou komisi, aby znovu posoudila dopady systému emisních povolenek ETS2, zejména jeho nastavení a ochranné mechanismy. Požadavek uvádí článek 8 závěrů. Podle ČTK jej do textu prosadilo několik členských států včetně Česka.[1][2]
Obsah změn
Nový článek 7 se týká rezervy tržní stability, která reguluje nabídku povolenek na trhu. Evropská rada v něm vyzývá spolunormotvůrce, aby urychlili legislativní proces s cílem omezit nadměrné kolísání cen. Závěry rovněž výslovně uvádějí, že v rámci přezkumu systému ETS je třeba omezit kolísání cen povolenek a zmírnit dopad na ceny elektřiny.[1][2]
Postoj Česka a ostatních států
O obě změny usilovaly země Visegrádské skupiny, tedy Česko, Slovensko, Polsko a Maďarsko, které podpořily také Itálie a Řecko. Premiér Andrej Babiš předem uvedl, že bude prosazovat další změny systému a že za skupinu je předloží Slovensko, které jí předsedá. Podle ČTK země V4 požadovaly tři změny, z nichž dvě byly podle všeho splněny a třetí částečně. Do závěrů se nedostala výzva k odkladu zavedení ETS2 nejméně do roku 2030, proti které se postavilo mimo jiné Německo.[1][2]
Komise předložila úpravy systému povolenek a rezervy tržní stability již dříve v roce 2026. Čeští představitelé je opakovaně označili za nedostatečné. O návrzích nyní jedná Evropský parlament. Při jednání 15. října 2026 se hlavy států a vlád nejprve věnovaly cenám energií, poté diskutovaly o návrhu rozpočtu EU od roku 2028.[1][2]